Druhé album Blanky Šrůmové a Jana Sahary Hedla obsahuje deset nových písní, vzniklých pokračující spoluprací obou přátel. Sahara se exponoval ve skupině Duševní hrob, později Precedens, Šrůmová zpívala v Tiché dohodě. Oproti první desce Neměj strach se nové album Tak se věci mají posunulo rockovějším směrem a chvílemi experimentuje s novými polohami až do stylu country. Pestrost, spád, typické saharovské texty a dva ideálně se doplňující hlasy...
vazba tvrdá, lamino, pěkné 288 stran V evropském měřítku ojedinělé encyklopedické dílo, které nabízí slovníkovou formou základní definice a termíny z imunologie. Publikace je velmi potřebným doplňkem u nás dosud vydaných knih týkajících...
Po akgažovaném CD Sto let nahrál Jaroslav Hutka novou desku, složenou naopak z písní lyrických, z nichž mnohé jsou inspirovány jeho pobyty v Indii. Skleněný den v podstatě navazuje na album V rozpitých barvách. Je opět plný typických hutkovských textových obrazů, avšak zásluhou aranžéra Petra Přibyla je zvuk titulu daleko pestrobarevnější. Jaroslav Hutka nyní odložil svoji kytaru a na albu jen zpívá(!), hudebníci z orchestru Národního divadla v Praze však jeho písně dobarvují a obohacují, posouvají jiným
Slušného tuzemského blues je stále jako šafránu. Takže je uvítáníhodné, když vznikne album, jako je tohle. Parta veteránů české rockové, bluesové a jazzové scény si občas zahraje příjemné bluesové fláky a nijak se přitom nežinýruje ani se nikomu nevnucuje - už od dob, kdy v ní hrával i Petr Kalandra. Vydat tuhle živou nahrávku nesla právě idea nedožitého výročí Petra Kalandry, kterému je CD věnováno. Krásně vypravené, s 24-stánkovým bookletem plným fotek, textů a vzpomínek. Jen to provedení v matné černi
Jiří Mazánek je hudebník, etnomuzikolog a učitel jógy a tantry. Jeho titul Mediace se sitárem obsahuje čtyři verze stejné skladby pro večerní meditaci inspirované pentatonickou rágou Malkauns. V ráze je obvykle dán pouze módus (that) s tóny, které se mají užívat a způsob, jak je užívat. Ten se ale také liší podle škol a stylu, vše ostatní je věcí improvizace hráče a hudby určené k duchovnímu rozjímání.
Knížka Jana Vodňanského není pouhou reportáží z návštěvy u Jiřího Voskovce v New Yorku. Jiří Voskovec byl jen jedním z celé řady viníků , kteří byli příčinou cesty za oceán. A to, že si Jan Vodňanský dopisoval s Američanem Georgem Voskovcem, mu u některých úřadů rovněž neprospělo. V době, kdy dvojice Vodňanský a Skoumal mohla vystupovat jen příležitostně na malých scénách a ve studentských klubech, se Janu Vodňanskému podařilo v roce 1976 vycestovat do Spojených států amerických a s jedním ze svýc
Příběhy o vzniku a osudech slavných uměleckých děl, úvahy o skutečné genezi námětů, zákulisních tajemstvích i o tom, co někteří výtvarníci ukryli do svých pláten, zajímají nejen profesory symbolologie, kunsthistoriky, ale přitahují i běžné čtenáře. Nová kniha hudebníka, malíře a spisovatele Vlastimila Třešňáka, nazvaná výstižně eNTé, nabízí pětadvacet pohledů do zákulisí populární hudby dvacátého století. Poodhaluje i mnohé z umně zašifrovaných poselství Třešňákových obrazů, které divák na první pohled ne
Mirek Kovářík se s Ortenovou poezií setkal již v roce 1963, opakovaně ji přednášel a po více než půl století konečně natočil svoje zpracování Elegií za hudebního doprovodu Jiřího Pertla. Jiří Orten několik týdnů před tragickou smrtí v okupované Praze roku 1941 dokončil soubor devíti elegií, podivuhodný básnický testament, jímž se rozloučil se svým životem. Ortenovy Elegie nejsou vyjádřením strachu nebo hrůzy z toho, co přijde, i když je v každém verši přítomný smutek z vědomí konce a neodvratnosti posledn
K 30. výročí listopadových událostí roku 1989 vyšel výběr Hutkových písniček, z nichž převážnou většinu jste měli možnost už dříve slyšet z jeho CD Slunečnice a Tango o Praze.
Příznivce umělce nepřekvapí, že čtvrté řadové album Nedokončené vychází šest let po předchozích Kořenech, oceněných Andělem za nejlepší folkovou nahrávku. Mottem Nedokončených je autorův postřeh o psaní svých písní, které považuje vždy trochu za nedokončené. Jiřího Smrže zde doprovázejí tradiční a osvědčení spoluhráči z folkových, rockových i jazzových kruhů a jako partnery pro dva duety pozval Ridinu Ahmedovou a Roberta Křesťana. Obalem alba vzdává Smrž poctu všem nedokončeným písním generace Velvet Unde
Je to takové veselé a radostné a nebrání se to i vážnějšímu zamyšlení - asi takhle bych si představoval hodnocení optimistického časopisu Mladý svět. Připomíná mi to ten mládežnický veselý svět, který je ale objektivní a uvědomuje si tíhu zodpovědnosti své existence. Čili se raději uchýlím k promotion vydavatele, abych něco nezkazil: Druhé album písničkáře Honzy Jíchy s doprovodnou kapelou přináší čtrnáct nových písní, postavených na promyšlených a vtipných textech, nejednou vysoce oceněných jako špička s
Telefonát: Nazdar, mám rockovou kapelu! Už nic nedělám, jenom zpívám. Jasně, nemlátím do piána, protože mám lidi, co to uměj daleko líp! Takhle mi Honza Burian představil svou novou lásku - rockovou kapelu Jan Burian Band, se kterou nahrál aktuální album První láska. Nedočkavě jsem si to pustil - a zase jsem musel konstatovat, že jsem Honzovi naletěl. Totiž - CD První láska je opravdu nahráno s rockovou kapelou. Jenomže Honza ji opět, jako v případě všech jeho možných i nemožných minulých (a patrně i bu
Nové vydání knihy Martina Mejstříka je důležité především proto, že se dá číst. Jak to myslím? První vydání bylo graficky uděláno tak nbešťatsně, že některé texty jste bez lupy prostě nepřečetli. Navíc má nové vydání o poznání větší formát, takže je ke čtenáři tímto jaksi vstřícnější a komplexně luxusnější (i tak je to bichle). A obsah? Ten se neomezuje jen na Sametovou revoluci. Mejstřík zachycuje také své děství a dobu dospívání, a především své myšlenkové proudy a názory, kterémá každý deník obsahovat
V roce 1965 vyšla u Supraphonu tahle deska Orchestru Gustava Broma a všichni přiznivci jazzu cítili zase jedno velké zadostiučinění: Konečně má Brom zaslouženou desku moderního velkokapelového jazzu! Přestože bolševik potíral v té době hlavně bigbít, ani jazz neměl v tehdejším Československu na růžích ustláno. Stále tady byl stín 50.let a jazz byl velkou částí tzv. obyčejných lidí vnímán jako hudba kapitalistické spodiny . Od roku 1964, kdy se opravdu hnuly ledy, byl Bromův orchestr nejen úspěšný v Česko
Když vyšla v roce 1978 první deska Pražského Big Bandu Podobizna, byla to velká sláva. Pamatuji se, že několikaleté zbožňování tohoto tělesa především domácími kritiky, které plynulo z toho, že tady nebyl čistokrevný ansámbl tohoto typu, bylo konečně naplněno nosičem, což se tehdy považovalo za velké vítězství na byrokracií i vydavateli. Pravda, existovaly JOČR nebo BROMův orchestr, které uměly rozjet skvělé jazzové pecky, ale kromě toho se živily hraním estrád, a doprovázením hvěz domácího popu - což se