Žert je první román Milana Kundery napsaný roku 1965 a poprvé vydaný roku 1967 nakladatelstvím Československý spisovatel. Hlavní postavou je Ludvík Jahn, v raných padesátých letech jako student horlivý komunista, který byl kvůli žertovné pohlednici, poslané spolužačce Markétě na socialistické školení, vyhozen z vysoké školy i ze strany. Ludvík se chce po deseti letech pomstít bývalému spolužákovi Zemánkovi, který ho v rozhodující chvíli podrazil, tím, že svede Zemánkovu ženu Helenu. Zjistí ale, že Zemánkovi spolu již stejně nežijí.Většina textu knihy je retrospektivní vyprávění. Příběh začíná tím, že se Ludvík vrací do rodného moravského města provést svoji pomstu, jejíž důvod a Ludvíkův předchozí život je čtenáři osvětlován v následujících kapitolách. Román sice komentuje politickou atmosféru doby padesátých a šedesátých let, ale autorova pozornost je obrácena spíše na Ludvíkovy vztahy a lásky. Obsahuje také části věnované moravské lidové písni.
Román Žert postihuje úděl intelektuála v totalitní společnosti. Ironický lístek adresovaný krásné, ale hloupé dívce a zachycený pozornými funkcionáři uvede do pohybu lavinu, která vrhá lidské osudy do nicoty. Svým existenciálním vyzněním však tento zoufalý románový výkřik přesahuje politické souvislosti.
„Když jsem se tehdy díval zpátky na své tři romány, jevily se mi jako uzavřený celek: román deziluze — Žert; román iluze — Život je jinde; a román po deziluzi — Valčík na rozloučenou.“ Milan Kundera: Poznámka autora [Paříž 1997] v románu Valčík na rozloučenou, Atlantis 2008, s. 238. „Když jsem se tehdy díval zpátky na své tři romány, jevily se mi jako uzavřený celek: román deziluze — Žert; román iluze — Život je jinde; a román po deziluzi — Valčík na rozloučenou.“ Milan Kundera: Poznámka autora [Paříž 199
Román Žert, podle nějž natočil režisér Jaromil Jireš v roce 1968 stejnojmenný film. Román Žert, podle nějž natočil režisér Jaromil Jireš v roce 1968 stejnojmenný film. „Po dlouhá léta mne nic netáhlo do mého rodiště; říkal jsem si, že jsem k němu zlhostejněl, a zdálo se mi to přirozené: vždyť v něm už patnáct let nežiji, zbylo mi tu jen pár známých či kamarádů (i těm se raděj vyhnu), maminku tu mám pohřbenou v cizí hrobce, o kterou nepečuji. Ale klamal jsem se: to, co jsem pojmenovával lhostejností, byla
Druhé vydání básnické sbírky. Druhé vydání básnické sbírky. Recenze prvního vydání sbírky: Věčně mě okouzlují přiznání, že máme možnost se vymknout z gravitace našich návyků a najednou uvidět dříve nezahlédnutelné. Ludvík Kundera si tuto čaromoc už ověřil bezpočtem svých tvůrčích postupů. Tentokrát v básnické sbírce Sny též (Atlantis 1995). (...) Toto Kunderovo čarování se děje ve dvou od sebe akcentovaně odlišných tematických polohách sbírky. Dominantou té první polohy je obeznalá, lehce ironická rekonst
Ludvík Kundera napsal "memoáry", nikoli však "od dětství po stáří", ale podle svého milovaného principu Náhody. O svém postupu mluvil jako o řečišti, o řečištích paměti. Vznikla "Různá řečiště. Portréty, dopisy, rozhovory, fragmenty / 1936-2004". Jsou to portréty lidí, s nimiž se autor setkal a kteří mu byli blízcí, svérázné fejetony, například o sbírání knih, o novoročenkách a saunové vášni, záznamy historek, rozhovory... Na stránkách Různých řečišť se čtenář setká například s Hansem Arpem, Ivanem Blatný
Poprvé vyšel román Život je jinde ve francouzském překladu v roce 1973 v Paříži u Gallimarda, v roce 1979 česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers. „Tématem mých románů není kritika společnosti. Život je jinde je situován do roku 1948, do doby zešílevšího stalinismu. Ale mou ambicí nebylo kritizovat režim! Kritizovat ho v roce 1969, kdy jsem román dopisoval, by bylo nošení dříví do lesa. Téma románu je existenciální: je to téma lyrismu. Revoluční lyrismus komunistického teroru mne zajímal, p
Duše Brna Kundera, Ludvík - Mizerová, Alena Naším cílem je antologie nepopisná, vymykající se, žádný další „fotosvazek“, nýbrž soubor textů a dokumentů z dějin, přítomnosti i budoucnosti města početných vysokých škol, města nejedné avantgardy, města – průsečíku kultur, ale i průmyslu a obchodu, města učenců a umělců podivuhodných osudů, ale i trvalého dosahu a měnlivé nadčasovosti.“ Dr. Ludvík Kundera, redigent Kniha je souborem 23 textů, 17 básní, 7 próz a 64 reprodukcí výtvarných a fotografických děl.
Téma, které bývá předmětem odborných pojednání, pojal spisovatel, překladatel a čajový odborník Ludvík Kundera beletristicky. Svazek Piju čaj tvoří tři oddíly: 1. O čaji vůbec a zvláště, 2. Padesát čajových portrétů, 3. Antologie (výběr více než osmdesáti českých i světových básnických textů o čaji). Téma, které bývá předmětem odborných pojednání, pojal spisovatel, překladatel a čajový odborník Ludvík Kundera beletristicky. Svazek tvoří tři oddíly: 1. O čaji vůbec a zvláště, 2. Padesát čajových portrétů,
Lidové hry českého jeviště č. 172. Žert o 3 jednáních. Popis stavu knihy: brožovaná, papírová, potrhaná, zažloutlá, stav dostatečný
Druhý svazek dvousvazkových pamětí. V druhém svazku Různých řečiští pokračuje Ludvík Kundera v "portrétování" přátel (Jánuš Kubíček, J. M. Tomeš, Jan Grossman, Ivan Slavík, František Foltýn, Ida Vaculková...), více se však přiklání ke svérázným fejetonům. Na závěr se vrací tam, kde běžné memoáry obvykle začínají: do dětství a jinošství. Svazek je doplněn dvěma staršími texty: Svízelný Kunštát, "vyznání kunštátské Ludvíka Kundery", a Ra-memoáry, vzniklé roku 1988 pro obšírný katalog výstavy postsurrealisti
První svazek dvousvazkových pamětí. Ludvík Kundera napsal "memoáry", nikoli však "od dětství po stáří", ale podle svého milovaného principu Náhody. O svém postupu mluvil jako o řečišti, o řečištích paměti. Vznikla "Různá řečiště. Portréty, dopisy, rozhovory, fragmenty / 1936-2004". Jsou to portréty lidí, s nimiž se autor setkal a kteří mu byli blízcí, svérázné fejetony, například o sbírání knih, o novoročenkách a saunové vášni, záznamy historek, rozhovory... Na stránkách Různých řečišť se čtenář setká nap
Doslav napsal Milan Kundera Vydal: Mladá fronta, Praha, 1965 Vazba: celoplátěná, pap.přebal Ilustrace: Pavel Sukdolák
První svazek esejů s názvem Můj Janáček obsahuje tři Kunderovy texty o Janáčkovi, které vznikly ve Francii mezi rokem 1991 a 2004. První svazek esejů s názvem Můj Janáček obsahuje tři Kunderovy texty o Janáčkovi, které vznikly ve Francii mezi rokem 1991 a 2004. V třetím textu (záznamu rozhlasového rozhovoru, který vysílal Český rozhlas 3 – Vltava dne 3. července 2004) formuluje Kundera základní otázku: Je Janáček „jen zajímavým skladatelem jakéhosi exotického koutu Evropy, anebo jedním z tvůrců moderní sv
vazba tvrdá s obálkou, jako nové 2. vydání, 336 stran Hospodyně, jejíž staropanenský život od základu změní škodolibý žert, vážně nemocná žena, které náhodné setkání poskytne nečekanou psychickou vzpruhu, spisovatelka, jež odhalí...
Znamenitá a úspěšná dramatizace Diderotova Jakuba Fatalisty, hravá i krutá studie proměn lidského osudu v neprohlédnutelném světě, je jediný autorův dramatický text patřící k dílům, která „má bez výhrad rád a chce vydávat“.