vazba měkká s obálkou, ta je poškozená, kniha zachovalá
2. vydání, náklad 5 500, 339 stran
Cestopis o cestách po Sovětském svazu...
vazba tvrdá s obálkou, pěkné 1. vydání, náklad 31 000, 232 stran Co jsem viděl v Nepálu krásného a úžasného...........
„Bylo horké léto roku 1943 a válka v Evropě probíhala na všech frontách. Bylo mi třináct. Se svými rodiči jsem bydlel v přístavním městečku Janov. Jednou, když jsem šel zkratkou přes les, jsem z dálky zaslechl dívčí pláč. Šel jsem za ním a poté, co jsem prošel houštím a hustými keři, jsem ji našel. Seděla na zemi, čelo si opírala o odřená kolena a plakala. Tehdy jsem netušil, že mi ta nevidomá židovská dívka navždy změní život. Ihned jsem se do ní zamiloval. Viděl jsem, že je o něco starší než já. ale srd
„Bylo horké léto roku 1943 a válka v Evropě probíhala na všech frontách. Bylo mi třináct. Se svými rodiči jsem bydlel v přístavním městečku Janov. Jednou, když jsem šel zkratkou přes les, jsem z dálky zaslechl dívčí pláč. Šel jsem za ním a poté, co jsem prošel houštím a hustými keři, jsem ji našel. Seděla na zemi, čelo si opírala o odřená kolena a plakala. Tehdy jsem netušil, že mi ta nevidomá židovská dívka navždy změní život. Ihned jsem se do ní zamiloval. Viděl jsem, že je o něco starší než já. ale srd
Knížka je kompilací příběhů, které jsem prožil v Africe. Nejsem cestovatel, jsem vodohospodář, který už víc jak třicet let pracuje na mezinárodních rozvojových programech. Při tom jsem leccos viděl, o lecčems jsem musel přemýšlet a o to se s vámi v té knížce podělím. Jednotlivé povídky jsou řazeny chronologicky, ale jsou to spíš obrázky z Afriky, než nějaký souvislý děj. I když, on to vlastně souvislý děj je, jen si mezi jednotlivé příběhy vložte léta práce a života v Africe. A čem, že to je? O životě Afr
Pochybuješ? zatroubil Vodopád. Ne, ne , ani trochu! Což nebylo zcela upřímné. Dokonce i s těmi střevy nebylo na té historce nic popleteného nebo podežřelého a Dlouhočas začal brát v úvrahu ohromující zprávu, že se Vodopád opravdu potkal se Ztracenci. Našel jsem je ve velkém travnatém háji, pokračoval Vodopád. Rodinu o 8 členech, což je podle jejich zvyklosti hodně, ale bylo jich skoro dvakrát tolik, než Zadonožci sedm z nich chytili do jámy a zabili.Zabíjení v jámě je strašlivé. Viděl jsi to někdy? Slyše
Svazek Zrcadlení přináší soubor dramatických textů Františka Pavlíčka (1923–2004). Soubor dramatických textů Františka Pavlíčka (1923-2004) obsahuje texty Nanebevstoupení Sašky Krista, Dávno, dávno již tomu, Zrcadlení a Chvála prostopášnosti. Autor na záložku napsal: "Variace na Isaaka Babela jsem napsal před třiceti lety k šedesátému výročí Divadla na Vinohradech, kde jsem tehdy působil. Svou poslední divadelní hru Chvála prostopášnosti jsem viděl na tomtéž jevišti po sedmatřiceti letech. V době nedobrov
+ video autora zdarma Bylo mi tehdy 21 let a prožíval jsem těžké období. Po několikaletém vztahu jsem se rozcházel o 3 roky starší přítelkyní. Cítil jsem, že se nacházím na životní křižovatce. Byl jsem bezradný, nevěděl jsem, jak dál. Tehdy jsem poprvé z celého srdce volal k Bohu…
Opětovná shledání jsou průkopnickou studií zabývající se pokusy o setkání s mrtvými. Vybíráme ze zážitků lidí, kteří takové setkání na klinice Dr. Moodyho prožili.Vůbec nepochybuji o tom, že ten, koho jsem viděl v zrcadle, byla moje matka! Nevím, jak se tam ocitla, jsem ale přesvědčený, že to byla skutečně ona. Dívala se na mě ze zrcadla. Nepoznal jsem, co má na sobě, ale poznal jsem, že je jí hodně přes sedmdesát — přibližně tolik jako před smrtí. Jen vypadala šťastněji a zdravěji než ke konci života.Nep
Starý strážce vodní nádrže Jiří Smrček si dopisuje s generálním ředitelem povodí. Jsou to zprávy o stavu přehrady, ale také o stavu jeho duše. Nevadí, že ředitel ani na jeden z jeho 23 dopisů neodpoví. Smrček, bývalý venkovský učitel, na sebe prozrazuje i věci, které každému nesvěříme. Je zjitřený úkolem, který ho zaskočil: má najít mezi spoluobčany obce Horní Znělá svého nástupce. Bude to plukovník Dekl, nebo někdo jiný? Je možné, aby to bylo veselé čtení? Pokusil jsem se o to.Z. Svěrák k novým textům do
Jednoho z největších vyznamenání ve spojení s jakoukoliv knížkou se mi dostalo, když ji dostal do ruky Jean-Jacques Sempé. Donesl jsem mu ji osobně do jeho bytu na bulváru Montparnasse. On si ji začal prohlížet a nemohl se od ní odtrhnout. Vzpomínal na všechny hvězdy, které tam viděl a přestože nerozuměl textu, prošel knížku od začátku do konce! Jen své ilustrace nekomentoval. Je graficky moc povedená, což je zásluha Marka Pistory, s nímž se znám ještě z doby, kdy byl v Reflexu. C
Padesát let jsem pracoval jako letecký mechanik. Padesát let jsem putoval po různých letištích. Nosil jsem s sebou fotoaparát. Měnila se letecká technika, zažil jsem konec Tu 104, konec éry Tu 134, Il 62, DC 8, DC 9 a dalších. Stejně tak se měnila má fotografická výstroj. Od ruského Zenita až po Asahi Pentax. Nashromáždil jsem stovky fotografií všech možných typů letadel.
Autorizovaná biografie Zdeňka Pohlreicha. „Nejdříve se mi do toho nechtělo. Měl jsem pocit, že jsem už o sobě všechno řekl. Letos to ale bude 50 let, co jsem poprvé vstoupil do profesionální kuchyně a začal cestu, která vede až k tomu, kde se nacházím dnes. Zalíbila se mi nakonec představa popsat mých pět dekád v gastronomii, a jak jsem je prožil. Je taky moc zajímavé zažít některé části života ještě jednou, zavzpomínat na to, co bylo a jak to bylo. Namluvil jsem s kolegou Honzou z našeho nakladatelství n
„Fotografoval jsem Václava Havla se zdvořilostí, s jakou on umí naslouchat bez náznaku elitářství druhým, bez rozdílu postavení. Nedělal jsem víc, nic jsem nestylizoval. Byl jsem jen tichým pozorovatelem, který respektoval. Dovolil mi to a já mu za to děkuji. A nestydím se přiznat, že mi připadá pozitivní , když člověk může druhého obdivovat.“ Externí sklad - 062
Prométheus pocítil skličující samotu. Svět je krásný, ale smutný, povzdychl si. Není tu nikdo s kým bych si mohl popovídat. Rostliny mluvit neumí a i zvířata jsou němá. Je už nejvyšší čas, aby se naplnily věštby a objevila se nová bytost, která svět obdaří smíchem a láskou. Bytost, kterou jsem viděl ve snu. Zajdu hned za vládcem bohů a poprosím ho, aby mi dovolil stvořit člověka.... Externí sklad - 126
Jiří Janoušek - 1982 Tato kniha nese podtitul 'reportáže ze zemí, kde jsem byl dost dlouho, abych uvěřil, že o nich něco vím, ale zase ne tak dlouho, abych se polekal, že vím málo'. Je trochu hádankovitý a sotva ho učiním srozumitelnějším. Žil jsem rok ve Francii, ale reportáž o této zemi jsem nikdy nenapsal. Ztratil jsem potřebnou opovážlivost. Rok je moc i málo; kde jsem nebyl jen pár týdnů, musel bych zůstat pět let.