Rozmarýn lékařský je domácí v oblastech Středozemního moře, kde běžně roste v přírodě, ale dá se pěstovat v teplých, slunečných a chráněných polohách i u nás na zahrádce. Dnes je rozmarýn jako koření používán především v italské, francouzské a španělské kuchyni, ale též v balkánské. Používá se i v Severní Americe, Mexiku a Anglii. Ve větších dávkách může rozmarýn působit opojně, proto musíme dávat pozor při dávkování (do pokrmů pro čtyři osoby stačí lžička). Rozmarýn se přidává do polévek, k zelenině, koření se jím saláty, dává se do těstíček na smažení ryb, k pečeným rybám, jehněčí a vepřové pečeni, do karbanátků a omáček. Hodí se také k přípravě bylinkového másla. Pokrmům dodává chuť zvěřiny.
Mírně pikantní směs na zeleninové saláty, do polévek, na minutky, těstoviny a vaječné pokrmy, skopovou pečeni, tvaroh a sýrové pokrmy, na bramborovou kaši, rýži, pohanku, fazole apod.
Originální vyvážená směs koření určená zejména na steaky, dále na minutky z hovězího, vepřového ale i drůbežího masa, do guláše a svíčkové , na rožněná a pečená masa, do mletých mas apod.
Dechová Hudba Antonína Votavy - Sejdeme Se Na Vlachovce - LP / Vinyl - Supraphon - 1979 Hodnocení stavu gramodesek a obalu naleznete zde
tato směs koření je připravená na pečení chleba v domácích pekárnách. Výborně se hodí právě do chleba a na slané pečivo, kde tvoří i velmi pěknou mozaiku. Obvyklé dávkování je 1 polévkové lžíce na 500 g hotového chleba nebo pečiva.
Jeho prapůvod je v provincii Goa na západním pobřeží Indie, kde se Vindaloo podávalo při zvláštních příležitostech. Odtud ho Portugalci, tehdejší vládci provincie, přivezli do Evropy a postupně rozšířili do celého světa. K přípravě „Vindaloo“ se používá všech druhů mas i mořských plodů a připravit se dá i veganská varianta.
Směs používáme do omáček a zálivek k těstovinám, ale i při přípravě těstovin samotných (při vaření přidáváme 1 - 2 lžičky směsi). Bejby špagety se hodí i na rýži a rýžové pokrmy, dušenou zeleninu, ratatoule, k dochucení rajské omáčky a polévky (1-2 lžičky na 4 porce). Je vhodná i na studenou kuchyni, při přípravě tvarohových, sýrových a majonézových pomazánek apod.
Vyvážená směs koření vhodná do všech perníků. Směs jemně mletého koření bez kypřícího prášku. Je vhodná nejen do perníku a perníčků, ale i do kořeněných sušenek, speciálních druhů čajového a vánočního pečiva. Dokonce lze špetkou tohoto koření i zajímavě dochutit pokrmy asijské kuchyně.
Čínské koření je směs ostřejší chuti, vhodná do pokrmů čínské kuchyně. Lze jí kořenit minutky, rožněná jídla, kuře, ryby, králíka, vepřové maso, kuličky z mletého masa, guláš apod. Je vhodná i do ostřejších salátů z bílého nebo pekingského zelí. Na 4 porce pokrmu dáváme 1 - 2 lžičky směsi podle chuti. Neobsahuje glutaman.
Příjemně aromatická, nahrubo drcená směs. o„Formaggio“ je italsky sýr a to značí použití této směsi. Výborně chutná na mozzarele. Čerstvá rajčata s kousky mozzarely, pokapaná olivovým olejem a posypaná kořenící směsí „Formaggio“ jsou fantastická. Směs můžeme dát i do zeleninových salátů s balkánským sýrem, můžeme ji použít na pizzu nebo do sýrových omáček na těstoviny..
Italská pikantní česneková směs na všechny druhy těstovin, výborná na vaječné pokrmy, pizzu, dušenou i čerstvou zeleninu, do zapékaných pokrmů. Směs je namíchána z hrubě drcených koření a proto na pokrmech vytváří typickou mozajku. Přidáním olivového oleje (italsky olio) získáme proslulou omáčku na těstoviny Aglio olio peperoncini. Takto připravená omáčka nám v lednici vydrží i několik týdnů.
Svatopluk Souček (1902-1986) narozen v Přerově, akademický malíř, muzeolog Narodil se 13. 9. 1902 v Přerově, později působil ve Vyškově. Absolvoval pražskou Vysokou školu umělecko-průmyslovou a Akademii výtvarných umění u prof. Vratislava Nechleby, který ho seznámil se všemi zákony kompozičními i prostorovými, s užitím barvy i světla. Za svůj život vytvořil nesčetnou řadu portrétů osobností našeho veřejného a kulturního života, např. Antonína Dvořáka, dvojportrét Antonína a Linky Procházkových, ale i ..
Jedno z nejstarších tropických koření, původem z asijského kontinentu. Rostlina se pěstuje pro dužnaté, hlízovitě ztlustlé oddenky. Ty bývají až 10 cm dlouhé, zaškrcované a po obou stranách zploštělé. Pěstuje se na plantážích hlavně v Indii,Číně, Japonsku, ale i na Jamajce a v západní Africe. Podle způsobu zpracování se na světovém trhu vyskytují zázvor neloupaný, pololoupaný, loupaný a zázvor bělený. Zázvor obsahuje éterické oleje, zázvorovou silici a štiplavě ostrou látku zvanou gingerol.
Rozmarýn - keřovitá trvalka s aromatickými listy. U nás nepřezimuje, takže přes zimu stěhujeme rozmarýn do prostor s teplotou kolem pěti stupňu. Vyséváme v únoru a březnu do skleníku, v červnu přesazujeme na pole,
Roste ve Středozemí, a to spíše v západní části. Používáme ho maximálně asi tři čajové lžičky na 1kg potravin. Tymián je jedno z důležitých, hodně rozšířených koření, pěstuje se hlavně ve Španělsku, Albánii, Itálii, Francii, Řecku. Tvoří součást polévkového koření bouquet garni používaného ve Francii, přidává se při uzení masa, do sýrů, do sekaných mas, ke zvěřině, do salátů, do hrachových a fazolových pokrmů, k nakládání okurek, do omáček, k zelenině, k přípravě ryb, na italskou pizzu, v Německu spolu
Toto každému známé koření, plné vůně, jsou sušená nerozvitá květné poupata tropického stromu hřebíčkovce. Stejně jako poupata voní i listy. Jako koření se sklízejí poupata v období, kdy ze zelené barvy přecházejí do červené, v této době mají nejvíc aromatických látek. Kvalitní hřebíček má být tmavohnědý, se světlejším poupátkem a pokud stisknete nehtem „stopku“, objeví se malé množství oleje. Hřebíček se používá při speciální úpravě masa, v uzenářství, likérnictví, při nakládání zeleniny a hub, do omáček