Autorka odvedla úctyhodnou práci nad historickým materiálem i nemalé myšlenkové úsilí. Její kniha dává živý, ucelený i detailní obraz Husova života a doby. Filosoficky kultivovaným způsobem jsou zde postižena témata, jež představovala dynamizující jádro dobových sporů, zejména střet realismu s nominalismem, jenž tvořil pozadí názorových bojů 13. a 14. století.
Externí sklad - 113
This volume is a compilation of three views of the Charta 77 Foundation: one is by Eva Kantůrková who prior to the great changes of November 1989 played an important part in the human-rights movement; the second is by Květa Jechová, an historian, and the third is by the journalist Antonín Hošťálek who is active in the Foundation. The reader becomes acquainted with the ups and downs of the Foundation, the successes and setbacks of an institution that during the past twenty years of its work has left an imp
Trojí pohled na Nadaci Charty 77, a to od Evy Kantůrkové, Květy Jechové a Antonína Hošťálka. Předmluvu napsal František Janouch. Externí sklad - 098
E. Kantůrková - 1970 Jediné, co pochopil hrdina románu Jan Špaček bylo to, v jaké složité životní situaci se pohybuje. Autorka vykreslila člověka určité společnosti, která ze sobectví učinila obecný princip.
vazba měkká, vyřazeno z fondu MK, zachovalé 2. vydání, 148 stran Pět psychologických novel. Je to pět příběhů, které vycházejí ze zkušeností daných věkem hrdinů, tak že postihují i různá časová období v životě člověka. Jsou psány poutavě...
Marta Marková - 1996 Ženy, které v této knize vypráví. Věra Čáslavská, Olga Havlová, Vlasta Chramostová, Eva Kantůrková, Božena Komárková, Eda Kriseová, Augusta Skálová, Anna Šabatová, Ruth Tosková.
Kniha o Nadaci Charty 77, instituci, která se za dvacet let svého působení výrazně vepsala do našich předlistopadových i polistopadových dějin. Kniha o Nadaci Charty 77, instituci, která se za dvacet let svého působení výrazně vepsala do našich předlistopadových i polistopadových dějin. Svazek obsahuje trojí pohled na Nadaci Charty 77: píše o ní spisovatelka Eva Kantůrková, která se před listopadem 1989 významně podílela na hnutí za obranu lidských práv, hodnotí ji historička Květa Jechová a svědčí o ní ž
Dva autoři naprosto odlišných „rodných listů“ – věku, životní zkušenosti, celoživotní politické a světonázorové orientace – se sešli na stránkách této knihy psané formou dopisů, postupně rozkrývajících jednotlivé vrstvy paměti obou aktérů. Je to z principu dramatická konfrontace: Na jedné straně zkušená literátka (nar. 1930) z elitní pražské rodiny (matka spisovatelka B. Sílová), která byla aktivní účastnicí politického a intelektuálního dění 50. a 60. let minulého století, posléze se ocitla v disentu a p