II. sjezd Svazu československých spisovatelů 22. - 29. 4. 1956 (protokol)
Bauer Michal
Poúnorový Svaz československých spisovatelů (SČSS), nahrazující zrušené organizace typu Syndikát českých spisovatelů, Kruh moravských spisovatelů či Spolek slovenských spisovateľov, byl ustaven na svém prvním sjezdu v březnu 1949. Nejvyšším orgánem Svazu byl sjezd, který se měl konat každé tři roky, avšak nikdy za dobu existence SČSS nebylo toto usnesení naplněno. Zejména v důsledku politických událostí první poloviny 50. let bylo konání II. sjezdu několikrát odloženo; uskutečnil se až na jaře 1956, tedy po klíčovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, na němž došlo k vyslovení některých kritických reflexí nedávné sovětské minulosti, mírnému poukázání na několik projevů kultu osobnosti, který byl ztotožňován s J. V. Stalinem, a alespoň částečnému uvolnění i v kulturním životě. Na rozdíl od prvního sjezdu SČSS i sjezdů následujících (III. v roce 1963 i legendární IV. v roce 1967, který bývá označován za počátek tzv. pražského jara) se ale protokoly z tohoto spisovatelského setkání dosud nedočkaly souborného knižního vydání. Edice literárního historika Michala Bauera tak poprvé zpřístupňuje všechny referáty (i nepřednesené) a diskusní vystoupení na tomto sjezdu. Východiskem pro ni se staly především stenografické záznamy uložené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Ty editor konfrontuje s přetisky v dobových periodikách (zejména v Literárních novinách), s interními sjezdovými brožurkami, jež obsahují hlavní referáty, a s dochovanými záznamy v archivu někdejšího Československého rozhlasu. Toto srovnání ukazuje, že v Literárních novinách byly otištěny výtahy, výňatky a cenzurované texty, takže ti literární historikové, kteří z nich vycházeli jako ze základního sjezdového zdroje/pramene, přistupovali k dějinám ve zkreslené podobě. Poprvé se tak ke čtenářům dostávají referáty a diskusní příspěvky v autentické podobě. Sjezd je spojován s pokusem spisovatelů o nalomení dogmatismu první poloviny 50. let, včetně vystoupení proti cenzuře a perzekuci některých spisovatelů: v tomto kontextu bývají obvykle připomínány zejména diskusní příspěvky Františka Hrubína a Jaroslava Seiferta. Knihu doplňují dobové fotografie ze sjezdového jednání a fotodokumentace související se spisovatelským sjezdem, jmenný rejstřík a stať upozorňující na základní souvislosti sjezdových vystoupení. - Vychází za podpory GA ČR v rámci grantového projektu: Kodifikace a variace ideologicko-estetické normy v české literatuře 50. let 20. století.
93 reprodukcí na křídovém papíře Vydavatel: Nakladatelství svazu výtvarných umělců československých, Praha, 1949 Vazba: brožovaná
vazba tvrdá s obálkou, ta je poškozená, kniha v pořádku 1. vydání, náklad 10 400, 368 stran Ve "Dnu po revoluci" (1. samost. vyd. r. 1925) vypráví M. o své cestě do Sovětského svazu, kterou podnikla jako delegátka na 3. sjezd komunistických žen...
331 českých spisovatelů od počátků písemnictví do současnosti
331 českých spisovatelů od počátků písemnictví do současnosti
Martin Krejsa Příběhy legendárních československých horolezců. Unikátní portréty nejvýznamnějších československých horolezců na jejich dlouhé cestě k prvním himálajským výstupům.
Slovník spisovatelů USA se snaží podat ucelený pohled na šíři literární produkce v této zemi od koloniálního období až po současnost. Externí sklad - 090
vazba tvrdá s obálkou, ta je poškozená, zachovalé 2. vydání, náklad 35 000, 192 stran Michal a Vilém byli rivalové odjakživa. Napřed sváděli zápas o lásku krásné Kateřiny - zvítězil Michal - a potom o to, jak se bude dál žít; to zase...
Fotografický obzor. Spojené měsíčníky fotografický obzor a rozhledy fotografa amatéra. Oficielní orgán Svazu československých klubů fotografů amatérů. Odpovědný redaktor Augustin Škarda Ročník XXXIX počet stran 1 - 236 Ročník XL počet stran 1 - 196
Fotografický obzor. Spojené měsíčníky fotografický obzor a rozhledy fotografa amatéra. Oficielní orgán Svazu československých klubů fotografů amatérů. Odpovědný redaktor Augustin Škarda Ročník XLI počet stran 1 - 188 Ročník XLII počet stran 1 - 188
vazba měkká, pěkné 4. dotisk, náklad 19 000, 116 stran Nové nápady laskavého čtenáře, jakési ironické koláže na motivy děl patnácti českých i světových spisovatelů a jednoho literárního časopisu, volně navazují na úspěšnou knížku „rozverně...
Jak z názvu vyplývá, tak je možno si v tomhle slovníku najít autory uvedených literatur.Z českého hlediska je určitě zajímavé, že je zde vydatně zastoupena tgz. "pražská německá literatura". Externí sklad - 091
Fotografický obzor. Spojené měsíčníky fotografický obzor a rozhledy fotografa amatéra. Oficielní orgán Svazu československých klubů fotografů amatérů. Odpovědný redaktor Augustin Škarda Ročník XLIII počet stran 1 - 284 Ročník XLIV počet stran 1 - 288
Marie Majerová - 1953 Ve ''Dnu po revoluci'' vypráví M. o své cestě do Sovětského svazu, kterou podnikla jako delegátka na 3. sjezd komunistických žen v Moskvě r. 1924. Po zážitcích v kapitalistickém Polsku tím kontrastněji vystupuje sovětská skutečnost. Nadšená pozorovatelka referuje o sjezdu Kominterny, o dětech, obdivuje se bojovnosti literatury a divadla. Prochází továrnami a moskevskou ulicí a hovoří se sovětskými lidmi.
J. Kozák - 1980 Michal a Vilém byli rivalové odjakživa. Napřed sváděli zápas o lásku krásné Kateřiny - zvítězil Michal - a potom o to, jak se bude dál žít; to zase zvítězil Vilém, a ne snadno, protože rolníku Michalovi se do společného hospodaření vůbec nechtělo. A třebaže od té doby uplynulo hodně vody, Michal se osvědčil jako nápaditý a podnikavý předseda družstva a oba muži už léta stojí v čele obce, jejich rivalita trvá.
J. Kozák - 1973 Michal a Vilém byli rivalové odjakživa. Napřed sváděli zápas o lásku krásné Kateřiny - zvítězil Michal - a potom o to, jak se bude dál žít; to zase zvítězil Vilém, a ne snadno, protože rolníku Michalovi se do společného hospodaření vůbec nechtělo. A třebaže od té doby uplynulo hodně vody, Michal se osvědčil jako nápaditý a podnikavý předseda družstva a oba muži už léta stojí v čele obce, jejich rivalita trvá.