Černošský zpěvák blues a spirituálnů Andrew Lee Davison natočil s tuzemskými hudebníky Radimem Linhartem, Jaroslavem Šindlerem a Vítem Fialou album klasických černošských spirituálů.
Olga Škrancová reprezentuje “novou krev” na pražské jazzové scéně. S velkým jazzovým feelingem, improvizační invencí a intonační jistotou zpívá standardy, počínaje raným swingem až po bebop éru. Na svém debutovém CD z roku 2003 exceluje na sametových frekvencích svého hlasu a do romantických zákoutí své velké duše vtáhne nejen jazzumilné posluchačstvo.
Písničkové album všestranné hudebnice, které však nejvíce učaroval jazz. Více dole. DIGIPACK
Kvartet Limbo je parta jazzmanů, kterým se zdá teritorium jazzu příliš těsné. Setkali se v něm vyzrálí a zkušení hudebníci hledající možnosti rozšíření platformy jazzového kvarteta po stránce zvukové, rytmické i formální. Styl etno freejazz, se kterým je Limbo spojováno, může působit odstrašujícím dojmem , ale ve skutečnosti se není čeho bát. Free neznamená v tomto případě zběsile a etno neznamená folklor. Jde spíše o myšlenkově volné a otevřené využívání různých rytmic
CD Nemysli na to je druhým albem (první bylo Kup si bicí! ), které natočil výtvarník a básník Jiří Slíva. Na rozdíl od debutu obsahuje výhradně nové písně. Ve studiu se opět sešli spřátelení jazzmani, aby zpěváka doprovodili v patnácti skladbách. Aranžoval Marek Doubrava (ex-Doubraváínek, Tata Bojs). Slívovy písničky jsou nezařaditelné, obvykle jsou řazeny do žánru cvok’n’roll.
Marta Kubišová prohlásila, že tohle album je její poslední. Bez výjimky obsahuje převzaté písničky, především od amerických autorů. Většina z nich jsou songy slavné v podání černošských vokalistek, (A. Franklin, D. Ross, S. Bassey etc.). S českými texty P. Kopty, M. Skarlandtové a P. Vrby z nich Kubišová vytvořila naprosto unikátní kousky. Doporučeno!
Reedice prvního sólového alba Capricornus Luboše Andršta z roku 1980. Pro jeho natočení si sestavil jednorázovou studiovou skupinu, do níž pozval čtveřici hráčů: rockové hudebníky Jana Hrubého a Jiřího Veselého, jazzového klavíristu Gabriela Jonáše a všestranného bubeníka Alana Vitouše.
Album Modern Jazz shrnuje všechny dochované nahrávky Studia 5 – souboru, který měl pro vznik moderního jazzu v Československu iniciační význam. Vibrafonista a tenorsaxofonista Karel Velebný, flétnista a barytonsaxofonista Jan Konopásek, kytarista Vladimír Tomek, basista Luděk Hulan a bubeník Ivan Dominák vycházeli z podnětů cool jazzu a west coast jazzu, inspirovali se u Modern Jazz Quartetu a Gerryho Mulligana, ale zároveň dokázali přijít s osobitým zvukem a původní tvorbou. Skladby jako Rokoková panenk
Album Rodinná kronika obsahuje nahrávky jazzové skupiny SHQ z let 1962-1963. Soubor sice nedostal příležitost natočit dlouhohrající desku, ale postupně vytvořil 18 nahrávek, které vyšly roztroušeně na pěti jazzových kompilacích a jedné EP desce. Pro SHQ to byla značně prubířská doba, ze zakladatelů zůstali pouze Karel Velebný a Jan Konopásek, a skupina si vyzkoušela několik jazzových stylů. CD obsahuje i nahrávky, které soubor vytvořil pro filmy amerického režiséra Gena Deitche.
První dlouhohrající deska SHQ vznikla na přelomu srpna a září 1964. Soubor tehdy hrál ve velmi tvůrčí sestavě, v níž byli vedle zakladatelů Karla Velebného a Jana Konopáska také Laco Deczi, Jan Arnet a Laco Tropp. Lubomír Dorůžka v recenzi pro časopis Melodie napsal: „Vcelku je deska vlastně naším prvním jazzovým LP snímkem pořízeným podle mezinárodních zvyklostí: tj. zachycující jediný soubor ve stylově vyhraněném a dobře vybraném repertoáru. A je to také snímek, kterým se můžeme bez rozpaků pochlubit v
Deska SHQ a přátelé byla pořízena ve velmi tvůrčí a zároveň zlomové etapě existence nejvýznamnějšího českého jazzového souboru šedesátých let. Zachytila tvorbu, která se rodila hlavně v první polovině roku 1964, ale když ji hudebníci ve studiu natáčeli, už věděli, že v této sestavě pokračovat nebudou. Do studia si Karel Velebný a Jan Konopásek přizvali celou řadu hostů a vytvořili tak velmi pestrou kolekci nahrávek, které patří k vrcholům českého jazzu.
CD Ztráta nalezeného syna shrnuje všechny supraphonské nahrávky Karla Velebného z let 1966 a 1967. Jsou řazeny chronologicky: tedy B strana a A strana desky Československý jazz 1966 a B strana desky Poezie a jazz II. Je to hudba pořízená ve velkém obsazení, soubory All Stars a Jazzoví sólisté tvořili nejlepší jazzoví hudebníci své doby. Podnět pro vznik těchto exkluzivních hudebních těles vzešel od západoněmeckých organizátorů, kteří špičku československého jazzu pozvali na festival do Hamburku.
Album Týnom tánom tvoří parafráze českých, moravských a slovenských lidových písní v úpravách pro desetičlenný orchestr, vedený Karlem Velebným a Jaromírem Hniličkou. Jazzový publicista Ludvík Šereda o albu napsal: „Deska Týnom tánom dokazuje kompoziční a aranžérskou vyspělost Jaromíra Hniličky a Karla Velebného a zároveň uvádí přední sólisty československé jazzové scény. Proto je důležitým dokladem současného stavu jazzové tvorby a interpretačního umění v Československu na začátku sedmdesátých let.”
V průvodním textu pro album Motus napsal Lubomír Dorůžka: „Je to hudba, která se poučila na lecčems, co přinesla poslední desetiletí jazzového vývoje, ale vychází přitom ze spolehlivého moderního mainstreamu, z poctivých jazzových kořenů, rozvíjených za pomoci zkušeného profesionálního muzikantství.“ Igor Wasserberger pak desku pro Melodii hodnotil takto: „Osobně si cením zejména nekompromisnosti a upřímnosti výpovědi. Hudebníci se přitom nestylizují do póz, ale realizují program, s nímž se ztotožňují.“
Objednáte-li si tento komplet, dostanete všech 8 CD SHQ Karla Velebného (viz SHQ) za sníženou cenu. Podorbné informace o každém CD naleznete u jednotlivých titulů.