Rabín Jom Tov Lipmann Heller (1578–1654) Joseph M. Davis Práce profesora židovského myšlení na univerzitě Gratz College (v Pennsylvánii) se zabývá životem a dílem rabína Hellera, významného znalce Talmudu, známého svým zájmem o kabalu, náboženskou filosofii, ale také hebrejskou gramatiku, matematiku, astronomii a přírodní vědy. Heller působil jako vrchní rabín ve Vídni, v Praze a v Krakově; pražské působení přerušila tragická událost, kdy byl rabín v červenci 1629 zatčen a několik měsíců vězněn ve V
Theodor Herzl a založení židovského státu - Shlomo Avineri Profesor politologie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě Shlomo (Šlomo) Avineri (1933) je autorem monografie věnované zakladateli politického sionismu Theodoru Herzlovi. Kniha není určena jen těm, kdo se zajímají o dějiny Státu Izrael, ale všem, které zajímá historie Evropy na sklonku 19. a na počátku 20. století. Shlomo Avineri konfrontuje události tohoto období, tak jak je ve svých denících zaznamenal Theodor Herzl, tedy jeho očima, s veškerými
Přehledný diář tmavě modré barvy na židovský rok 5784 ve vhodné kapesní velikosti se všemi svátky, potřebnými časy a minhagim. Dále zde naleznete >>> Desatero, Šma Jisroel, Šmone esre, základní požehnání a další, kontakty na Židovské obce v ČR a SR a mnohé židovské organizace.
Vychází druhé vydání hebrejsko-české edice Pěti knih Mojžíšových - Chamiša chumšej Tora. Současné hebrejsko-české vydání Chamiša chumšej Tora - Pěti knih Mojžíšových přináší úplný hebrejský text základního textu judaismu spolu s paralelně tištěným českým překladem, který v letech 1998-2012 vytvořil vrchní zemský a pražský rabín Efraim Sidon.
Zpracováním i pojetím výjimečná práce česko-amerického historika, básníka, překladatele a publicisty Jiřího Kovtuna, bývalého novináře Svobodné Evropy a vedoucího pracovníka Kongresové knihovny ve Washingtonu. Historické dílo, které přináší úhrn dosavadních znalostí o hilsneriádě, a zároveň dramatický příběh, který autor charakterizuje jako „českou baladu“ z přelomu 19. a 20. století. Titul získal Cenu Toma Stopparda. Kniha má 574 stran, pevnou vazbu a obrazové přílohy.
Autor, americký spisovatel a novinář žijící v Izraeli, přibližuje ve svých vtipně a živě napsaných vzpomínkách newyorskou židovskou čtvrť Borough Park v 70. a 80. letech 20. století. Halevi je vychováván otcem, který přežil holocaust, tak, aby poválečný svět vnímal jako „svět nepřátelský k Židům“. Stává se členem extrémní pravicové organizace Židovská obranná liga vedené rabínem Meirem Kahanou a účastní se řady jejích akcí, především na podporu sovětských Židů a jejich práva svobodně emigrovat do Izraele.
Židovský bestiář amerického malíře, ilustrátora a spisovatele Marka Podwala navazuje na dlouhou tradici, která začíná již vyprávěním o prvních zvířatech v Bibli. Autor čerpá z židovských pramenů, z Tanachu, Talmudu a z midrašů, a také z legend a lidových vyprávění. Své kresby podivuhodných tvorů – zahrnující ptáky, ryby, dobytek, plazy i šelmy, zvířata skutečná i bájná – doprovodil texty o jejich podobě a úloze, jak je zachycuje židovská tradice, a opatřil úvodem o osobitém žánru bestiáře.
Sbírka povídek česko-izraelského spisovatele Oty B. Krause (1921–2000), známého především svou prvotinou Země bez Boha (Sefer, 1992) uvádí čtenáře do jiného Izraele, jen málo podobnému tomu, v němž se obvykle odehrávají příběhy Židů, kteří přišli do staronové vlasti a hledají tu své místo a obživu. Je to Izrael osudů, které se vymykají průměru a paušálu, Izrael vizionářů, snad občas i podivínů, ale vždy osobností, které svůj život a svá trápení prožívají jako jedinečné a vášnivé bytosti. Vydáním knihy Obc
Ve čtrnácti příbězích, ze kterých se tato knížka skládá, se opět objevují témata, kterým se Goldflam znovu a znovu věnuje. V tomto smyslu nový soubor textů na už vydané prózy navazuje a mohl by se snad i jmenovat „Pořád o jednom II“. Ale – a to je pozoruhodné – současně se nic doopravdy neopakuje. Protagonisté jednotlivých povídek, podobní hrdinům pikareskních příběhů a románů se pravidelně dostávají do situací, kde je životní stereotypy už nechrání. Známé mizí a oni bloudí světem, který jejich trápením,
Americký autor Steve Stern je kritikou považován za mistra moderní židovské povídky, spisovatele, který dokáže originálně zprostředkovat židovskou tradici i nesčetné příběhy s ní spojené. Vyučuje literaturu na Skidmore College v Saratoga Springs (New York). Ve svém psaní neskrývá vliv jidiš autorů, jako čtenář obdivuje Franze Kafku a skrze něj i Prahu (kde krátce pobýval). Napsal několik povídkových souborů, dále publikoval knížky pro děti a tři romány. Román Anděl zapomnění byl hodnocen jako jedna z nejl
Jana Herrmannová v této knize s humorem i s nostalgií zaznamenala historii své rodiny, základním způsobem propojenou s jejím vlastním příběhem. Málokde se setkáme s tak přesvědčivým a v nejlepším slova smyslu zábavným zachycením atmosféry padesátých a zejména šedesátých let minulého století a jejich pokračování. Rodina Herrmannových, skládající se z české maminky, židovského otce a jedné dcery, je navzdory převážně polemické debatě, která v ní neustále probíhá, soudržná a neoddělitelně vzájemně připoutaná
Práce profesora židovského myšlení na univerzitě Gratz College (v Pennsylvánii) se zabývá životem a dílem rabína Hellera, významného znalce Talmudu, známého svým zájmem o kabalu, náboženskou filosofii, ale také hebrejskou gramatiku, matematiku, astronomii a přírodní vědy. Heller působil jako vrchní rabín ve Vídni, v Praze a v Krakově; pražské působení přerušila tragická událost, kdy byl rabín v červenci 1629 zatčen a několik měsíců vězněn ve Vídni kvůli obvinění z urážky křesťanského náboženství. Na pozad
Kniha Tata a jeho syn, která vychází v druhém vydání, je třetí sbírkou povídek, kterou tento česky píšící židovský autor v nakladatelství Sefer vydal. Jedná se o dílem autobiografické, dílem fabulované příběhy, které s humorem, nostalgií i ironií zachycují jeden z nejzákladnějších lidských vztahů – vztah otce a syna. Časově se příběhy odehrávají v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Vedle osobních a privátních situací brněnské poválečné židovské rodiny zachycují a zprostředkováv
Kniha dokumentuje jeho předválečnou činnost, kdy se kromě povinností ve svých obcích podílel na prvním rabínském překladu Pěti knih Mojžíšových do češtiny, udržoval kontakty s předními osobnostmi tehdejšího náboženského života (mj. s Martinem Buberem), a jak dokládají dopisy od prof. Sigmunda Freuda či básníka Franze Werfela, zajímal se i o filosofii, historii a moderní vědu.Závěrečný oddíl se snaží prostřednictvím vzpomínek lidí, kteří se v mládí s rabínem Sicherem v Čechách či v Palestině setkali, přibl
Pražský rabinát Gutmanna Klemperera, který ve čtyřech pokračováních otiskl Paschelesův pražský Illustrierter israelitischer Volkskalender v letech 1881–1884, poskytuje nejen zajímavý příklad odborné práce z období počátků české (německy psané) židovské historiografie, ale je také svědectvím o svém autorovi: pozoruhodné židovské osobnosti z přelomu osvícenství a moderní doby, rabínovi, který díky svému důkladnému vzdělání a moudrosti dokázal vždy nalézt schůdnou cestu mezi tradicí a reformou. Jak je zřejmé