Tato publikace se snaží blíže osvětlit některé aspekty pravěkého vývoje, tedy „obecných, hlubších dějin“, českých zemí. Autor se pokouší postihnout období, jež sahá od počátků lidského osídlení našeho území v paleolitu až do doby, kdy už známe bezpečně jméno jeho obyvatel, Keltů. Snaží se ukázat, jak se české země, ležící v samém středu Evropy, už v pravěku účastnily celosvětového vývoje, jakým způsobem přijímaly impulsy, předávaly je a jak přispěly k rozvoji nejen evropské, ale i světové kultury a civili
Vývoj lidského myšlení byl v dosavadních dějinách studován většinou na základě dochovaných písemných dokladů, v menší míře pak z hlediska z ústní tradice, ale jen málokdy jinak. V této knize autor usiluje o rozšíření tohoto dosavadního pohledu, přičemž se opírá o svědectví výtvarného umění, které poskytuje doplněk k přístupu filozofickému a historickému zejména v oblastech, kde psané doklady chybí či jsou nedostatečné. Soustřeďuje se přitom zejména na rané formy myšlení, které předcházely myšlení novověké
Novější knihy o keltském období v dějinách českých zemí (už ne Československa, jako tomu bývalo dříve, ba dokonce dnes už často zvlášť pro Čechy a Moravu) neponechávají mnoho místa evropskému a světovému kontextu raného vývoje našich zemí. Naše území bylo ovšem – podobně jako v době historické – integrální součástí evropské, mediteránní i eurasijské civilizace a pochopení minulosti nelze dosáhnout bez pochopení jeho souvislostí s ostatními částmi Evropy a k ní přilehlých dalších částí světa. Toto druhé a
Základem této knížky se staly přednáškové kurzy věnované tématu interkulturní komunikace, které autor vedl na univerzitách v Praze a v Brně. Kniha i přednášky vycházely především z osobních zkušeností autora, který působil jako archeolog a vysokoškolský učitel v mnoha zemích světa, včetně exotických, a věnoval se při tom také kulturní antropologii. Kniha se snaží ukázat, jak je možné se domluvit i s lidmi velmi rozdílného původu, kteří pocházejí z nejrůznějších kulturních zázemí, a preferují tudíž odlišné
Novější knihy o keltském období v dějinách českých zemí (už ne Československa, jako tomu bývalo dříve, ba dokonce dnes už často zvlášť pro Čechy a Moravu) neponechávají mnoho místa evropskému a světovému kontextu raného vývoje našich zemí. Naše území bylo ovšem – podobně jako v době historické – integrální součástí evropské, mediteránní i eurasijské civilizace a pochopení minulosti nelze dosáhnout bez pochopení jeho souvislostí s ostatními částmi Evropy a k ní přilehlých dalších částí světa. Toto druhé a
Základem této knížky se staly přednáškové kurzy věnované tématu interkulturní komunikace, které autor vedl na univerzitách v Praze a v Brně. Kniha i přednášky vycházely především z osobních zkušeností autora, který působil jako archeolog a vysokoškolský učitel v mnoha zemích světa, včetně exotických, a věnoval se při tom také kulturní antropologii. Kniha se snaží ukázat, jak je možné se domluvit i s lidmi velmi rozdílného původu, kteří pocházejí z nejrůznějších kulturních zázemí, a preferují tudíž odlišné
Výklad a interpretace mýtů v dnešním světě stejně jako postup mnoha jiných vědeckých specializací zápasí o svou úzkou cestu vpřed mezi Skyllou přízemního hyperkriticismu a Charybdou roztříštěnosti, beztvarosti libovolného výkladu. Většina bájí má důvod svého vzniku jak v době, ve které báje coby pokus o projekci současnosti do minulosti vznikaly, tak v určitých historických událostech; fabulace potřebuje jako podklad mýtu osoby a jejich příběh, látku ke zpracování. Mýty byly po dlouhou dobu živé, b
Vývoj lidského myšlení byl v dosavadních dějinách studován většinou na základě dochovaných písemných dokladů, v menší míře pak z hlediska z ústní tradice, ale jen málokdy jinak. V této knize autor usiluje o rozšíření tohoto dosavadního pohledu, přičemž se opírá o svědectví výtvarného umění, které poskytuje doplněk k přístupu filozofickému a historickému zejména v oblastech, kde psané doklady chybí či jsou nedostatečné. Soustřeďuje se přitom zejména na rané formy myšlení, které předcházely myšlení novověké
Tato publikace se snaží blíže osvětlit některé aspekty pravěkého vývoje, tedy „obecných, hlubších dějin“, českých zemí. Autor se pokouší postihnout období, jež sahá od počátků lidského osídlení našeho území v paleolitu až do doby, kdy už známe bezpečně jméno jeho obyvatel, Keltů. Snaží se ukázat, jak se české země, ležící v samém středu Evropy, už v pravěku účastnily celosvětového vývoje, jakým způsobem přijímaly impulsy, předávaly je a jak přispěly k rozvoji nejen evropské, ale i světové kultury a civili
Soužití v Evropské unii i její současná krize jsou podněty k zamyšlení nad tím, co Evropa znamená a jak vznikla. Úkolem této knížky je pokusit se zodpovědět, jak vznikala Evropa v dějinném procesu, jak se rozvíjelo povědomí o ní a jak se vytvářela její kulturně-politická entita od pravěku do počátku středověku. Mnozí zasazují její dějiny až do počátku středověku, jiní do starověkého Řecka, kdy již byla Evropa chápána jako světadíl, který se svými specifickými rysy lišil od Asie i Afriky. Ale již od pravěk
Výklad a interpretace mýtů v dnešním světě stejně jako postup mnoha jiných vědeckých specializací zápasí o svou úzkou cestu vpřed mezi Skyllou přízemního hyperkriticismu a Charybdou roztříštěnosti, beztvarosti libovolného výkladu. Většina bájí má důvod svého vzniku jak v době, ve které báje coby pokus o projekci současnosti do minulosti vznikaly, tak v určitých historických událostech; fabulace potřebuje jako podklad mýtu osoby a jejich příběh, látku ke zpracování. Mýty byly po dlouhou dobu živé, b
Soužití v Evropské unii i její současná krize jsou podněty k zamyšlení nad tím, co Evropa znamená a jak vznikla. Úkolem této knížky je pokusit se zodpovědět, jak vznikala Evropa v dějinném procesu, jak se rozvíjelo povědomí o ní a jak se vytvářela její kulturně-politická entita od pravěku do počátku středověku. Mnozí zasazují její dějiny až do počátku středověku, jiní do starověkého Řecka, kdy již byla Evropa chápána jako světadíl, který se svými specifickými rysy lišil od Asie i Afriky. Ale již od pravěk