Tři filosofie života (Peter Kreeft)
Tři mudroslovné knihy Písma představují podle Petera Kreefta tři jediné možné filosofie života: Kazatelova „marnost“ představuje peklo. Jobovo utrpení představuje očistec. A láska Písně písní představuje nebe. Všechny tyto tři stavy začínají teď a tady na zemi.
Při každé opravdové filosofické tematizaci se zároveň naskýtá otázka, proč a k čemu filosofie? Filosofie není žádnou licencí ani zárukou jistoty nebo blaženosti. Není profétismem, není to zaslepená přesvědčenost víry ani vulgární fanatismus vědy. Filosofie je mnohem spíše příčetným a střízlivým usilováním o svobodu, dbalou bdělostí nad tím nepatrným, co nikdy není pouze zdánlivé. Filosofie musí být jako řemeslo, do kterého se svým žitím zacvičujeme, proměňujíce tím jak sebe samé, tak i ono řemeslo. Bez té
Filosofování o víně, jídlu, životě a ženách. edice: Lahvicenázev originálu: A bor filozofiájapřeklad: z maďarštiny přeložili Borbála Csoma, Ondřej Lebeda a Robert Svobodavazba: brožovanáformát: 20x15cm, 96 stranrok vydání: 2008, vydání 2., v tomto souboru 1. Anotace: Filosofie vína, tato modlitební knížka pro ateisty je apologií vzácných, slavnostních chvil života, jakými jsou uvolnění, hry a bezstarostný jas. Filosofování o víně, o životě, o jídle a o ženách. Filosofie vína je apologií vzácných
Záměrně značně provokativní dějiny filosofie._______________________________________ edice: Amfibios vazba: brožovaná formát: 20x13,5 cm, 448 stran rok vydání: 2020, vydání 1.________________________________________________________________________________________________________________________ Anotace: Kniha ukazuje různé koncepty dějin filosofie jako alternativy určení filosofie, je záměrně provokativní až subverzní, ne však alternativní po způsobu záhadologů a podobných „alternativců“. Autor nemiluje
Dějiny filosofie V. (Frederick Copleston) Od Hobbese k Humovi Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu. Vazba: vázaná Počet s
Josef Pelcl 1900, v knize 2 malé vpisky, jinak pevná.
Dějiny filosofie IV. (Frederick Copleston) Od Descarta k Leibnizovi Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu.
Dějiny filosofie VI. (Frederick Copleston) Od Wolffa ke Kantovi Šestý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Wolffa ke Kantovi se zabývá francouzským a německým osvícenstvím, vznikem filosofie dějin a Kantovým systémem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu.
Dějiny filosofie VII. (Frederick Copleston) Od Fichteho k Nietzschemu Sedmý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Fredericka Coplestona s podtitulem Od Fichteho k Nietzschemu se zabývá německou filosofií devatenáctého století. Vazba: vázaná Počet stran: 616 Rok vydání: 2023 ISBN: 978‑80‑7412‑453‑2
Úvod do filosofie umění v pojetí moderní pohusserlovské fenomenologie, kdy je filosofie chápána jako racionální myšlení a tázání, založené na výsledcích celého terénu zkušenosti, a kdy se v umění spatřuje důležitá oblast duchovního života lidí a výmluvný doklad jejich schopnosti i potřeby počínat si ve vlastním životě tvořivě.V této studii máme k dispozici text věnovaný zcela jednoznačně filosofii umění, text spíše dějinně filosofický, a to text poučený, opírající se především o východisko fenomenologické
Úvod do filosofie umění v pojetí moderní pohusserlovské fenomenologie, kdy je filosofie chápána jako racionální myšlení a tázání, založené na výsledcích celého terénu zkušenosti, a kdy se v umění spatřuje důležitá oblast duchovního života lidí a výmluvný doklad jejich schopnosti i potřeby počínat si ve vlastním životě tvořivě.V této studii máme k dispozici text věnovaný zcela jednoznačně filosofii umění, text spíše dějinně filosofický, a to text poučený, opírající se především o východisko fenomenologické
Dějiny filosofie II. (Frederick Copleston) Od Augustina ke Scotovi Druhý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Augustina k Dunsi Scotovi. Jde tudíž o dobu od vrcholné patristiky až k vrcholnému středověku. Uznávaná autorita v oboru dějin filosofie, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.) se ve vědeckém světě skvěle osvědčil. Jeho text vždy zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýz
Jak se dnes studuje je asi nejpřístupnější text neapolského filosofa Giambattisty Vica (1668–1744). Vico zde přehledně srovnává moderní přístup ke studiu s antickým vzděláváním na příkladech různých disciplín od přírodovědy přes lékařství až k umění nebo právní vědě. Kritizuje fragmentarizaci vzdělání i jeho narůstající odtrženost od životní praxe. Překlad je uveden delší předmluvou, která čtenáři poskytne potřebný rámec Vicova myšlení od kulturního kontextu přes základní přehled života, díla až k výkladu
vazba měkká, jako nové 143 stran Znalec védské filosofie hledá v těchto textech odpověď na ústředního otázku hlubšího smyslu života...
vazba měkká, jako nové 143 stran Znalec védské filosofie hledá v těchto textech odpověď na ústředního otázku hlubšího smyslu života...
Základní hodnota knihy prof. Bednáře tkví dle mého názoru v tom, že je pokusem o původní, nikoli jen interpretační, filosofickou monografii, což je v posledních desetiletích v Čechách neběžný jev. Předkládá filosofické veřejnosti samostatný a svébytný koncept fenomenologické ontologie, který vyrůstá především z filosofie Jana Patočky, je však poučen i širším historickým vývojem fenomenologie. V jádru konceptu stojí protofilosofická problematika původního „prafenoménu pohybu“ chápaného a vypracovaného jako