Nakladatel: JUKO Náchod, 2005
Vazba: papírová,měkká,s přebalem, stav dobrý
Ilustrace: Eva Průšková
ISBN: 80-86213-32-3
Kovem a ohněm Kajdoš, Václav, ill. Šoltészová, Milena - 1987 - 390 s. str. Panorama, Praha 1987, 2. vyd., il.: Šoltészová, Milena Vazba: měkká / brožovaná Stav: výborná brož
Osudy patnácti žen spjatých s Brnem v dávné minulosti i současnosti.______________________________________________________________________________________________________ podtitul: Povídání o zajímavých ženách spojených s minulostí i současností města Brnailustrace: černobílé ilustrace Kateřina Škrabalovávazba: pevná bez přebaluformát: 21x15 cm, 136 stranrok vydání: 2015, vydání 1._______________________________________________________________________________________________________ Anotace: Milena
Monografická studie se věnuje topologické fenomenologii. Jejím jádrem není fenomenologická analýza prostorových a topických fenoménů, ale úsilí pochopit prostřednictvím metod fenomenologické ontologie bytí jako místo, resp. prostranství (Ortschaft). Konkrétně jde o analýzu topologie bytí především u Heideggera a doplňkově u Merleau-Pontyho. Text podrobně sleduje Heideggerův vývoj vystižený třemi klíčovými termíny: smysl-pravda-místo; knihu lze proto číst také jako výklad jeho pozdního myšlení. Topologie
N. Frýd - 1961 Hlavní hrdinkou románu je zdravotní sestra Božena Tomešová. Ta je ve svém jádru prostý, dobrý a čestný člověk. Dostává se však do konfliktu s požadavky doby, zdánlivě příliš tvrdými a neřešitelnými.
N. Frýd - 1961 Hlavní hrdinkou románu je zdravotní sestra Božena Tomešová. Ta je ve svém jádru prostý, dobrý a čestný člověk. Dostává se však do konfliktu s požadavky doby, zdánlivě příliš tvrdými a neřešitelnými.
N. Frýd - 1961 Hlavní hrdinkou románu je zdravotní sestra Božena Tomešová. Ta je ve svém jádru prostý, dobrý a čestný člověk. Dostává se však do konfliktu s požadavky doby, zdánlivě příliš tvrdými a neřešitelnými.
Heideggerovy Příspěvky k filosofii (Ze spatření) lze oprávněně považovat za jeho druhé hlavní dílo po knize Bytí a čas. Plán na zkomponování celkové skladby Příspěvků měl pocházet již z roku 1932, leč k samotnému vypracování došlo v letech 1936–1938. Příspěvky obsahují první pokus o formulaci a rozpracování myšlení z hlediska dějin bytí, ve kterém již nejde o primát žádného jsoucna, a to ani lidského pobytu, které by v aktu transcendence přes celek js
MUDr. Milena Kolářová, gynekolog a rehabilitační lékař, se ve své knížce zabývá bolestmi při menstruaci, které jsou svázány s poruchami páteře a špatnou funkcí svalů pánevního dna. Knížka má pomoci ženám orientovat se v příčinách bolestí, které mohou menstruaci doprovázet. Bolest při menstruaci je velice subjektivní a jak autorka ukazuje, její příčina nemusí být vždy gynekologická.Publikace se zmiňuje o dalších doplňkových metodách léčení. Doktorka Kolářová je absolventkou kurzů akupunktury a homeopatie I
Býti Němcem - Deutsch zu sein Walter Piverka Vzpomínky českého Němce, který v roce 1945 nebyl odsunut a zůstal ve vlasti jako občan druhého řádu.Německý originál a český překlad v jednom svazku.Kniha vyšla s přispěním České rady pro oběti nacismu, nadačního fondu, a Česko-německého fondu budoucnosti.
Studie je příspěvkem k vyjasnění Heideggerova pojetí metafysiky jako „dějin bytí“ (Geschichte des Seins), a to na základě jednoho z jeho „vůdčích“ slov (Leitworte), totiž prostřednictvím titulu „der Anfang“ – počátek. Heideggerovo určení počátek se snaží pochopit pomocí toho, co autor označuje jako „anfängliches Denken“, tedy cestou sledování počátečního uchopení bytí. Těžiště práce proto spočívá v těch textech, v nichž se Heidegger zabývá mysliteli, které obvykle nazýváme presókratiky a které on sám ozna
Předložená studie ukazuje a promýšlí imanentní meze Heideggerovy fundamentální ontologie a z nich interpretuje nezbytnost a směr následné transformace otázky po bytí.Studie vykázala tři takovéto meze, jež se vzájemně podmiňují. Jde o meze metodicko-formální, strukturně-existenciální a faktické. Dosažení těchto imanentních mezí fundamentální ontologie vede ke ztroskotání celého tohoto projektu. Avšak zároveň vyrovnávání se s nimi vede k postupné transformaci tázání po bytí. V této transformaci lze zaznamen
Láska je základ bytí (Anselm Grün) Láska je podstata Boží, jak zvěstují hlavní světová náboženství, nejzřetelněji pak křesťanství, kde je láska zosobněna ve Vykupiteli Ježíši Kristu. A jako podstata Boží je láska také základem lidského bytí. Autor nám zprostředkuje různé křesťanské pohledy na lásku a poukazuje například na řadu pozoruhodně shodných rysů mezi myšlením křesťanským a řeckým. Jeho nadějeplná studie zdůrazňuje absolutní Ježíšovu lásku dovršenou na kříži a zároveň je výzvou k lásce (ba i k nepř
Vznášet se nebo dokonce létat...O tom lidé snili odjakživa. A mystici a duchovní mistři všech dob se snažili popsat pocit extáze a absolutní svobody.Duchovní tradice vycházejí z toho, že prožitek splynutí s jednotou je od reality na určitých místech oddělený jen tenkou vrstvou. To nám umožňuje jí proniknout čistě teoreticky, ale i prakticky. Právě o tato místa, kde je membrána kosmického prožívání transparentní, jde v této knize: o zprostředkování cviků a návodů, jak na okamžiky prožívat lehkost bytí, tuš
Renesanční kořeny „všemohoucnosti“ vědy. podtitul: (De possest – o duchovním bytí Božím)vazba: pevná bez přebaluformát: A5, 332 stranrok vydání: 2009, vydání 1. Anotace: V knize O čem je věda? český filosof a biolog Zdeněk Neubauer představuje Kusánského koncepci nadpřirozeného, božského bytí, jakožto předchůdce objektivní reality, a tedy hlavního a jediného předmětu vědy, z něhož se deleguje její zdánlivá všemohoucnost a zároveň i pohrdání vším, co není z tohoto nadpřirozeného a umrtveného
Ve třetím díle studií Časovost a smrtelnost jsou předloženy tři vhledy do Heideggerovy myšlenkové cesty. V prvním se obšírně sleduje a interpretuje Heideggerův pokus o dopracování problematiky Bytí a času (1927) v jeho přednáškách Základní problémy fenomenologie (1927). Zde však Heideggerova fundamentální ontologie začíná narážet na své vlastní meze, což posléze vede k postupné proměně Heideggerova přístupu k otázce souvislosti času a bytí. První výraznou podobu proměny Heideggerova myšlení pak sleduje v