Tato kniha je souborem sto osmi příspěvků vytvořených na základě zpráv, které v roce 1917 vydával olomoucký katolicky orientovaný deník Našinec. „Tak pravil Našinec“ se nevěnuje dění první světové války, ale jeho vlivu na společnost, dobovým zajímavostem a událostem, jež českou veřejnost bavily či pobuřovaly. Příspěvky doprovází faksimile originálních článků a inzerátů, zhotovené Vědeckou knihovnou v Olomouci, které společně s texty vytváří tematické celky. Příspěvky byly původně určeny pro rubriku „Stalo se před sto lety“ vysílanou Českým rozhlasem Olomouc.
vazba měkká, pěkné 101 stran V šest večer po válce : Známé i méně známé výroky dobrého vojáka Švejka... spolu s písněmi, jež zpíval... a s historkami z pražských hospod a z dějin Haškovy bohémy / [z díla J. Haška] vybral a sest...
Jak bez úhony přežít v zemi, kde na vás čeká spousta nečekaných nástrah a jazyk místních obyvatel je veskrze záludný? Může se vám snadno přihodit, že namísto zdvořilého poděkování (merci beaucoup) komusi nechtěně pochválíte půvabné pozadí (merci, beau cul"). Jak přežít v zemi, která se vychloubá svými vybranými způsoby, s jejichž pomocí s vámi ovšem nezřídka dost nevybíravě vymetou. Kniha vázaná,NOVÁ.
Kniha Vševidoucí Já popisuje a vysvětluje pokročilé stavy vědomí a cestu duchovního Osvícení. Obsahuje také rozhovory, které dr. Hawkins vedl s duchovními žáky z celého světa. Výborně popisuje nástrahy lidského ega a roli karmy, nelinearitu a „nedualitu“ tedy oblasti, kde se pokročilé stavy vědomí odehrávají. Šlo by ji přejmenovat na „Příručku na cestě za osvícením pro západního člověka“. Výklad dr. Hawkinse vás inspiruje k tomu, abyste se chtěli stát lepšími lidmi a přínosem pro celé lidstvo. Je doporuče
Jako nová . Tak pravil Vladimír Kafka. Za vznikem knihy stála řada různorodých nebo stále se opakujících otázek, které se na Vladimíra Kafku snesly po vydání knihy Život naživo a jež nebylo možné při sebevětší vůli zodpovědět. Kniha je pamětí rozhovorů o podstatě bytí a vnímání životních okolností, které s ním vedla Irena Nováková Kafková. Mísí se v nich hravost Vladimírova dětství s nelehkou životní výzvou ve formě hrozící smrti, kterou už jako malý dokázal přetvořit do podoby Moudré průvodkyně posky
Ustavičně se proměňující povaha myšlení Friedricha Nietzscheho znemožňuje nalézt jeho jednotící prvek. Jedním z nich by mohlo být sledování myšlenky věčného návratu téhož, která se však objevuje v Nietzscheho díle až od druhé poloviny roku 1881, veřejně pak dokonce až od roku 1882, a proto nemůže platit za svorník celé jeho tvorby. Předložený pokus o interpretaci této - podle Nietzscheho slov - nejtěžší myšlenky či myšlenky myšlenek však není pouze historickým komentářem konkrétních pasáží z Nietzscho
Svatý Ambrož: O pokání Patnáctý svazek edice Patristika přináší komentovaný český překlad pojednání De paenitentia (O pokání) od milánského biskupa svatého Ambrože (cca 340–397). V úvodní studii je popsán vývoj praxe pokání v rané církvi do 4. století, zejména v západní části, se zaměřením na novatiánskou krizi. Dále je zde představena osobnost a dílo svatého Ambrože, především jeho pojednání O pokání, jež vzniklo jako reakce na novatiánské kacířství. Text ovšem není jen ukázkou soudobé polemiky, ale před