Text jednoduše a srozumitelně přibližuje základní biblické pravdy a Boží zaslíbení. Na konci najdete jednoduchou modlitbu.
Letáček je ilustrován akademickou malířkou Marií Plotěnou.
Formát A6, 8 stran
Bůh se nedá poznat, jen realizovat v každém jednotlivci. Bůh se vždy znovu rodí jen v naší živé zkušenosti.______________________________________________________________________________________ vazba: brožovaná formát: 21x14 cm, 182 stran rok vydání: 2022, vydání 1._______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ Anotace: Nikdo nevlastní boha, nikdo nemá na boha ani na cestu k němu
Zkušenost posvátné úcty a důvěrného vztahu s Bohem Světoznámý manhattanský kazatel Timothy Keller vysvětluje, co je křesťanská modlitba, jaké druhy modlitby existují, k čemu slouží a jak se má křesťan správně modlit. Zdůrazňuje, že modlitba je nejen jedinou cestou ke skutečnému poznání vlastního já, ale i hlavním nástrojem, jak poznat Boha, jak komunikovat s Bohem, jak se z Boha radovat a jak prožít hlubokou změnu svého vlastního života. Chvála, adorace, zpověď, pokání, prosba, lamentace, přímluva,
Zkušenost posvátné úcty a důvěrného vztahu s Bohem Světoznámý manhattanský kazatel Timothy Keller vysvětluje, co je křesťanská modlitba, jaké druhy modlitby existují, k čemu slouží a jak se má křesťan správně modlit. Zdůrazňuje, že modlitba je nejen jedinou cestou ke skutečnému poznání vlastního já, ale i hlavním nástrojem, jak poznat Boha, jak komunikovat s Bohem, jak se z Boha radovat a jak prožít hlubokou změnu svého vlastního života. Chvála, adorace, zpověď, pokání, prosba, lamentace, přímluva,
„Jungova myšlenka individuace jako procesu morální evoluce je myšlenkou navýsost duchovní. Nejde tady už o dokonalého a odtažitého Boha, který shůry shlíží na člověka v jeho marném a hříšném úsilí stát se dobrým, ale o zaníceného a stále se vyvíjejícího Boha, jehož vědomí závisí výhradně na lidském vědomí. Jung zde nemluvil o Bohu ‚tam venku‘, ale o samotném kolektivním nevědomém bytí. Jednoduše řečeno sebepoznání člověka závisí na jeho schopnosti poznávat Boha v sobě samém. V trvalém procesu individuace
„Jungova myšlenka individuace jako procesu morální evoluce je myšlenkou navýsost duchovní. Nejde tady už o dokonalého a odtažitého Boha, který shůry shlíží na člověka v jeho marném a hříšném úsilí stát se dobrým, ale o zaníceného a stále se vyvíjejícího Boha, jehož vědomí závisí výhradně na lidském vědomí. Jung zde nemluvil o Bohu ‚tam venku‘, ale o samotném kolektivním nevědomém bytí. Jednoduše řečeno sebepoznání člověka závisí na jeho schopnosti poznávat Boha v sobě samém. V trvalém procesu individuace
O našem poznání Boha (Tomáš Akvinský) V První části Sumy, poté co Tomáš pojedná o teologii a důkazech Boží existence, věnuje svoji pozornost otázkám o Boží esenci. Z této části pocházejí i dvě otázky, jež tvoří obsah předkládaného svazku (STh I, q. 12–13). Tomáš se v nich zamýšlí nad problematikou lidského poznání Boha a výpovědí o Bohu. Nejprve se ptá, zda je možné přirozenými silami poznat Boží esenci, tedy Boha takového, jaký je, a zda je možné jeho esenci celou plně nahlédnout. Dále se zabývá možnostm
vazba tvrdá, jako nové vydání, náklad 1 500, 208 stran Lze vědecky dokázat existenci Boha? Tento odborný exkurz do odpovědí na jednu z nejdiskutovanějších otázek je určen především těm, kteří se na možnost existence boha v jakékoli...
Evangelizační letáček o ateismu. Bez Boha se nedobereme odpovědí na otázky: Proč tady jsem, k čemu tady jsem, kam směřuji. Bez Boha naše srdce strádá a duše žízní.
Karikatury Boha (Kateřina Lachmanová) „Bůh přestárlý, vodič loutek, policajt, dobrácký Bůh anebo trapič… Karikatury Boha jsou produktem čistě lidským, přesněji produktem lidské psychiky, která si ze střípků různých informací a vlastních vztahových zkušeností vytváří nějaký obraz Boha, více či méně posunutý od originálu. Největší vliv na náš počáteční obraz o Bohu mívají zkušenosti s pozemským otcem – dobré, špatné i nulové – a vůbec s autoritami. Naštěstí ale nejsme vydáni na pospas pouze nedokonalým lids
Nacházet Boha ve všech věcech (Gisbert Greshake) Dnešní diskuze o životním prostředí je zásadní výzvou také pro víru a teologii. Je křesťanský pohled na svět spoluvinen za současné „vykořisťování” přírody? Může víra a teologie nějak specificky přispět k diskusi o ekologii? Gisbert Greshake, profesor dogmatiky ve Francii, přistupuje k těmto otázkám s patřičnou odborností a kompetencí. Obhajuje novou integraci prožívání Boha a světa a ozřejmuje, že správné křesťanské chápání stvoření vede k pozornému a zodp
vazba tvrdá s obálkou, jako nové 272 stran JAK VZNIKL VESMÍR? Otázka stejně stará jako lidstvo samo. Na cestě k rozluštění tajemství Boha autor odhaluje pravdu, která je společná všem náboženstvím, filozofiím a duchovním tradicím...
Svatý Augustin (Theodore Tack) Člověk pro naši dobu Žít křesťansky, brát vážně Ježíšova slova znamená utkávat se ve svém životě s mnoha výzvami. Pokud je tento zápas poctivý, dočkáme se opravdové radosti – tak jako svatý Augustin. Augustin byl velký řečník, filozof a teolog, řadu lidí ale oslovuje jeho hluboká spiritualita, lidskost a celoživotní zápas o Boha i svůj charakter. Mimořádný je Augustin i tím, jak realisticky umí své duchovní zkušenosti vylíčit. Pro Theodora Tacka je člověkem pro naši dobu prá
Takový podraz od Pána Boha jsem nečekal (František Lukeš) Kniha obsahuje korespondenci Viléma Přibila s poděbradským proboštěm Františkem Lukešem.
Lidé si vždy vytvářeli své představy o Bohu. Některé z nich jsou natolik vzdálené obrazu Boha v Bibli, že připomínají spíše nepovedenou karikaturu. Tyto hluboce zakořeněné omyly však mnoha lidem brání v tom, aby mohli prožívat opravdový vztah s Bohem. Oblíbený misijní letáček Kateřiny Lachmanové.
Radost z Boha (Marek Orko Vácha) Příručka pro biřmovance, jak přežít v drsném světě Letmé nahlédnutí do hlubin pokladů katolické církve – tak charakterizuje Marek Orko Vácha svou novou knihu Radost z Boha, která je určena zejména biřmovancům. Od Písma svatého coby „návodu k přežití“ přechází k tématům, jako jsou církev či svátosti, a prostor věnuje i morálce a Desateru nebo modlitbě. Spíš než na znalosti samotné přitom apeluje na „znalosti kryté životem“, „znalosti, které se osvědčí v každodennosti“.