Českému čtenáři se překladem Rejchovy učebnice harmonie poprvé dostává do rukou jeden z nejvýznamnějších pramenů hudebních kompozičních nauk první poloviny 19. století – pramen poznání hudební harmonie ještě úzce propojený s aktuálním stavem a požadavky dobové hudební kompozice. Z hlediska autorových vizí do budoucnosti se setkáváme také s typem učebnice, která dávala řadě studentů mocné podněty na jejich umělecké cestě. Mnohý čtenář této knihy si určitě nejednou propojí Rejchovy inovační nápady se jmény Berlioz, Liszt, Gounod, Onslow, Franck, Smetana… Učebnice hudební kompozice, neboli úplné a odůvodněné pojednání o praktické harmonii (Cours de composition musicale ou traité complet et raisonné d´harmonie pratique) patřila v hudební kariéře Antonína Rejchy mezi nejvýznamnější přelomové milníky. Počínaje rokem 1818 se stal pedagogem pařížské konzervatoře a učebnice harmonie vyšla ještě téhož roku. Spis se stal základním výukovým materiálem harmonie jako základního teoretického předmětu v rámci takzvaných kompozičních nauk, v jejichž rámci pak studium pokračovalo výukou kontrapunktu a fugy. Základní pozitivní přínosy Rejchovy práce lze spatřovat v tom, že východiskem výkladu je vždy hudební příklad, přičemž teoretické diskuse jsou zkráceny ve prospěch praktických demonstrací, cvičení k probírané látce jsou navrhována nejenom s ohledem na zvládnutí techniky kompozice, ale vždy současně zohledňují i umělecké zacházení s hudební matérií. Rejcha opakovaně zdůrazňuje, že jeho práce o hudební harmonii souvisí s dobovou kompoziční praxí a v žádném případě nechce patřit k metodám výuky, po jejímž absolvování studenti zjišťují, že skutečná praktická stránka hudební kompozice vůbec nesouvisí s tím, co se do té doby učili.
V pořádku . Kniha kombinuje to nejlepší z oblasti romantiky, lásky a komunikace.Kniha sexuální terapeutky je ojedinělá ve svém pojednání o přitažlivém a bezpečném sexu pro dvojice, které chtějí žít společně a společně si v životě co nejlépe užívat.
První kniha Humova Pojednání o lidské přirozenosti, jež poprvé vyšla v roce 1739, patří k hlavním dílům západní filosofické literatury. Hume v ní zakládá svou vědu o lidské přirozenosti ve vztahu k lidskému poznání. Radikálním způsobem přitom napadá tradované představy o povaze, funkci a rozsahu lidského rozumu a vykládá je na pozadí své asociační psychologie pomocí pojmu víry, dispozice, zvyku a obraznosti. Svou kritiku mimo jiné zaměřuje na poznání tradičně chápaného vztahu příčiny a účinku, externality
První kniha Humova Pojednání o lidské přirozenosti, jež poprvé vyšla v roce 1739, patří k hlavním dílům západní filosofické literatury. Hume v ní zakládá svou vědu o lidské přirozenosti ve vztahu k lidskému poznání. Radikálním způsobem přitom napadá tradované představy o povaze, funkci a rozsahu lidského rozumu a vykládá je na pozadí své asociační psychologie pomocí pojmu víry, dispozice, zvyku a obraznosti. Svou kritiku mimo jiné zaměřuje na poznání tradičně chápaného vztahu příčiny a účinku, externality
Publikace přináší poměrně rozsáhlé pojednání o vývojové etapě utváření filosofických a empirických základů psychologie v dobách, kdy psychologie ještě nebyla samostatnou vědou. Kromě rozšiřujícího pohledu na známá témata kniha zpracovává i témata dosud neuvedená, protože autor soudí, že v dějinách psychologie by měl být zachycen i vliv mystiky a esoterních soustav, neboť i tyto obory přinášely určité pojetí lidského duševního života. Proto je zde zahrnuto i pojednání o starořecké magii, středověké mystic
Druhá kniha Humova slavného filosofického díla Pojednání o lidské přirozenosti, která poprvé vyšla společně s knihou první v roce 1739, předkládá čtenáři Humovu originální teorii vášní a vůle. Hume se v ní soustředí zejména na výklad čtyř nepřímých vášní pýchy, studu, lásky a nenávisti v prožívání vlastního a cizího já (self). Neopomíjí přitom zdůraznit roli, kterou v tomto prožívání hraje zakoušení pocitů a postojů druhých vůči naší osobě a silná lidská tendence k vzájemnému srovnávání. Stejné výcho
Druhá kniha Humova slavného filosofického díla Pojednání o lidské přirozenosti, která poprvé vyšla společně s knihou první v roce 1739, předkládá čtenáři Humovu originální teorii vášní a vůle. Hume se v ní soustředí zejména na výklad čtyř nepřímých vášní pýchy, studu, lásky a nenávisti v prožívání vlastního a cizího já (self). Neopomíjí přitom zdůraznit roli, kterou v tomto prožívání hraje zakoušení pocitů a postojů druhých vůči naší osobě a silná lidská tendence k vzájemnému srovnávání. Stejné výcho
Učebnice kontrapunktu a fugy Antonína Rejchy byla vydána v Paříži ve dvou svazcích v letech 1824 a 1826 pod názvem Pojednání o pokročilé hudební kompozici (Traité de haute composition musicale). Českému čtenáři předkládáme český překlad této dobové učebnice v jednom svazku pod názvem Pojednání o kontrapunktu. Spis navazuje na české překlady Rejchových učebnic melodie (Pojednání o melodii, Togga, 2012; první francouzské vydání z roku 1814) a harmonie (Pojednání o harmonii, Togga, 2014; první francouzské vy
Učebnice kontrapunktu a fugy Antonína Rejchy byla vydána v Paříži ve dvou svazcích v letech 1824 a 1826 pod názvem Pojednání o pokročilé hudební kompozici (Traité de haute composition musicale). Českému čtenáři předkládáme český překlad této dobové učebnice v jednom svazku pod názvem Pojednání o kontrapunktu. Spis navazuje na české překlady Rejchových učebnic melodie (Pojednání o melodii, Togga, 2012; první francouzské vydání z roku 1814) a harmonie (Pojednání o harmonii, Togga, 2014; první francouzské vy
JOSEF BEZDÍČEK: KOŇAŘSTVÍ 1895 - ZAJÍMAVÉ I NAPŘ. PRO ČÁST POVINNOSTI ČELEDÍNAquot; Pojednání o chovu plemenech, plemenitbě, užitku, vadách a nemocech koní všech druhů, jak k účelům hospodářským tak i sportovním chovaných, jakož i pauzování jich při koupi. Návod ku poznání a zvelebení našeho koňstva. Příruční kniha pro chovatele a milovníky koní vůbec. S četnými vyobrazeními 174 stran. Rozměry knihy 13x20cm. Dobová převazba, velmi pěkný čistý stav. Uvnitř dávné 100 let staré razítko.
Superheterodyn : v pojednání populárně teoretickém i konstruktivním / americkou příručku napsal F.F. Webb ; autorisovaný překlad od M.E.Š. Praha : E. Beaufort, 1926 48 stran, 16 obr. Knihovna radioamatéra ; sv. 5 Formát 12 x 17,5 cm.
Jabloň - monografické pojednání pro české štěpaře a přátele štěpařství, díl 1 (1882) a díl 2 (1887) v jednom svazku, 120 + 246 stran. Ladislav Burket, nákladem Společnosti pro fysiokracii v Čechách, Praha 1882 a 1887, 120 a 246 stran, četná čb. vyobrazení, dobová převazba, uvnitř občasné skvrnky a razítka předchozích majitelů (stav 1 až 2 jako ve škole). Raritní položka do pomologické knihovny. Obsah obou svazků viz poslední 4 skeny ve fotogalerii (24 skenů). Kniha je stará více jak 140 l
vazba tvrdá s obálkou, zachovalé vydání, náklad 2 000, 240 stran Kniha obsahuje pojednání od Přemysla Oráče v podstatě po druhou světovou válku. Věnuje se Teplicím, Litoměřicím a podobně...
Českému čtenáři se překladem Rejchovy učebnice harmonie poprvé dostává do rukou jeden z nejvýznamnějších pramenů hudebních kompozičních nauk první poloviny 19. století – pramen poznání hudební harmonie ještě úzce propojený s aktuálním stavem a požadavky dobové hudební kompozice. Z hlediska autorových vizí do budoucnosti se setkáváme také s typem učebnice, která dávala řadě studentů mocné podněty na jejich umělecké cestě. Mnohý čtenář této knihy si určitě nejednou propojí Rejchovy inovační nápady se jmény
Kniha maďarského autora zahrnuje jednak pojednání o původu, vývoji a významu mýtů včetně jednotlivých ukázek mýtů různých etnik a potom se věnuje řecké a římské mytologii a praktiky zahrnuje celou tuto oblast. Autor nejenže mýty v zhuštěné formě cituje, podává k jednotlivým mýtům také zasvěcený komentář. Kniha je doplněna celou řadou fotografických příloh a bohatým rejstříkem. Externí sklad - 062
Autorský kolektiv předkládá monografii k jednomu z nejznámějších Heideggerových pojednání Původ uměleckého díla. V publikaci se jednak v různých perspektivách řeší otázka zařazení tohoto pojednání do Heideggerovy celkové myslitelské cesty. Zároveň se Heideggerovo úsilí o uchopení svébytnosti uměleckého díla sleduje v souvislosti s jeho vymezováním se vůči novověké estetice, jež je ovšem součástí Heideggerova vyrovnání se s metafysikou vůbec. V neposlední řadě p