vazba měkká, zachovalé
1. vydání, náklad 175 000, 360 stran
Čínský císař Pchu-i nastoupil na trůn ve třech letech a do svých osmnácti let neopustil Zakázané město...
vazba měkká, zachovalé 1. vydání, náklad 175 000, 360 stran Čínský císař Pchu-i nastoupil na trůn ve třech letech a do svých osmnácti let neopustil Zakázané město...
+ video autora zdarma Bylo mi tehdy 21 let a prožíval jsem těžké období. Po několikaletém vztahu jsem se rozcházel o 3 roky starší přítelkyní. Cítil jsem, že se nacházím na životní křižovatce. Byl jsem bezradný, nevěděl jsem, jak dál. Tehdy jsem poprvé z celého srdce volal k Bohu…
M. Axelssonová - 2006 Ta, kterou jsem se nestala, je zatím posledním románem švédské novinářky, reportérky a spisovatelky Majgull Axelssonové, která se celou svou tvorbou snaží upozornit na palčivé problémy setkávání bohatého a chudého světa. Její nejnovější dílo je příběhem rozdvojené identity, jejíž různé podoby se odvíjejí od rozhodující volby ve vypjatém životním okamžiku. Vyprávění o vině, vraždě, milosti a odpuštění je zasazeno na jedné straně do světa vysoké politiky, na straně druhé do vězeňského
Padesát let jsem pracoval jako letecký mechanik. Padesát let jsem putoval po různých letištích. Nosil jsem s sebou fotoaparát. Měnila se letecká technika, zažil jsem konec Tu 104, konec éry Tu 134, Il 62, DC 8, DC 9 a dalších. Stejně tak se měnila má fotografická výstroj. Od ruského Zenita až po Asahi Pentax. Nashromáždil jsem stovky fotografií všech možných typů letadel.
„Fotografoval jsem Václava Havla se zdvořilostí, s jakou on umí naslouchat bez náznaku elitářství druhým, bez rozdílu postavení. Nedělal jsem víc, nic jsem nestylizoval. Byl jsem jen tichým pozorovatelem, který respektoval. Dovolil mi to a já mu za to děkuji. A nestydím se přiznat, že mi připadá pozitivní , když člověk může druhého obdivovat.“ Externí sklad - 062
Jiří Janoušek - 1982 Tato kniha nese podtitul 'reportáže ze zemí, kde jsem byl dost dlouho, abych uvěřil, že o nich něco vím, ale zase ne tak dlouho, abych se polekal, že vím málo'. Je trochu hádankovitý a sotva ho učiním srozumitelnějším. Žil jsem rok ve Francii, ale reportáž o této zemi jsem nikdy nenapsal. Ztratil jsem potřebnou opovážlivost. Rok je moc i málo; kde jsem nebyl jen pár týdnů, musel bych zůstat pět let.
Jiří Janoušek - 1982 Tato kniha nese podtitul 'reportáže ze zemí, kde jsem byl dost dlouho, abych uvěřil, že o nich něco vím, ale zase ne tak dlouho, abych se polekal, že vím málo'. Je trochu hádankovitý a sotva ho učiním srozumitelnějším. Žil jsem rok ve Francii, ale reportáž o této zemi jsem nikdy nenapsal. Ztratil jsem potřebnou opovážlivost. Rok je moc i málo; kde jsem nebyl jen pár týdnů, musel bych zůstat pět let.
Život ve své hluboké podstatě poskytuje pouze dary. Tato kniha není o nemoci a uzdravení. Je o setkání v dimenzi, kde život a smrt nejsou protiklady. Tato kniha není určena pro vaši mysl, ale pro vaše srdce. Má v sobě zakódovaný potenciál proměnit i vás, pokud k tomu dáte svolení. Dokáže otevřít staré rány, dovolí vyplakat je a zvědomit si podobné vztahové dynamiky, obejmout svůj vlastní strach. Ať je pro každého z vás tato kniha tím, čím má být. Prázdninovým čtením nebo třeba začátkem vlastní cesty k uzd
„Jako novinářka v Chicagu,“ vzpomíná autorka knihy, světově uznávaná průkopnice v oblasti energetické medicíny a lidského vědomí, „jsem kouřila, pila kávu po litrech, neměla žádný pohyb a vůbec jsem nevěnovala pozornost tomu, co jím. Nepila jsem alkohol ani nebrala drogy, ale i bez nich jsem byla plná jedů… Začala jsem trpět syndromem chronické únavy a úpornými bolestmi zad a hlavy, což se promítalo do kvality spánku. Často jsem část noci prozvracela bolestí…“ Caroline Myssová si prožila své malé soukromé
vazba měkká, sešitová, pěkné 58 stran Protože jsem se nechtěl napojit na syndikát, spálil mou loď. Ale já jsem vyloupil jejich trezor a koupil si novou. Tím jsem dostal na jejich seznam lidí pro odstřel...
Po promoci jsem od rodičů dostal symbolický dar – lékařskou brašnu. Během své praxe jsem v ní vždy našel vše, co má mít lékař po ruce. Postupně se z ní však stal jakýsi kožený památník, do něhož jsem ukládal písemné poznámky a magnetofonové nahrávky všeho, co jsem považoval za hodné zapamatování. Některé vzpomínky jsem použil při psaní této knihy. Jsou sice tematicky nejednotné, ale odrážejí různorodost esejí, úvah i humorných črtů ve smyslu zkušeností J. E. Purkyně: „Když v paměti své se dívám na život
Kniha vzpomínek zakladatele a majitele jednoho z největších a nejúspěšnějších nakladatelství z první republiky – Aventina, o níž autor přiznává: „Má trochu provokativní název, ale sled let v ní líčených opravňuje k tomuto titulu... V třetím roce universitních studií jsem se stal nakladatelem ... našel jsem zázračný cíl života: vydávat knihy a množit jimi krásu světa ... Bylo to opojné a závratné. Znal jsem se s mnoha vynikajícími lidmi, jezdil jsem po světě, v Paříži jsem byl jako doma ... O všem t
Za chvíli jsem se vrátil do svého domu, ten už hořel z jedné strany. Chtěl jsem si alespoň zachránit něco, ale co jsem vynášel, to mi zase fašisti zpod rukou brali. Ve svém úkrytě jsem slyšel nářek tšch, které cestou pochytali a zaživa házeli do ohně. 4 dramata z období nacistické okupace- o Lidicích, Ležákách, Ploštině a o vraždách na tehdějším Masarykově nádraží.
I. Mirovská - 1998 Svědectví o posledním protižidovském pogromu na Moravě. Příběh o posledním protižidovském pogromu, který proběhl krátce po vzniku Československa v roce 1918 v moravském Holešově, zpracovala autorka na základě několikaletého studia pramenů, svědectví a análů.
R. Doubravská - 1986 ... Cítila jsem se dost bídně. Nápad, že bych se měla pokusit o útěk, jsem okamžitě zavrhla. Nechtěla jsem být sama. Všechno na mne padalo, dočista všechno. V tom pokoji bylo ticho, ani hodiny tam netikaly. I když mě bolely nohy a vlastně celé tělo, začala jsem se procházet. Prohlédla jsem si porcelán. Některé figurky byly opravdu krásné, šálečky z teničkého porcelánu se mi taky líbily, ale ze všeho nejlepší byly mušle, obrovské, hýřily barvami a člověk si připadal jako v moři. Hned