Přírodní kámen, volně ložená mulčovací kůra, obklady, dlažby, šlapáky, solitéry, drtě, štěrky, volně ložený kačírek, řezaný, štípaný, lámaný, sekaný, pískovec, vápenec, rula, opuka, čedič, žula, břidlice, kvarcit, gneis, kamenné koberce, do akvária
Vápence jsou celistvé sedimentární horniny. Mají bílou, šedavou barvu, ale jsou také červenavé, anebo se zbarvují i jinými odstíny, podle příměsí. Kromě menší části příměsí jsou vápence tvořeny kalcitem CaCO3. Vápenec bouřlivě reaguje se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, při jejich kontaktu se uvolňuje oxid uhličitý a vápenec šumí. Vápence vznikají biochemicky a biomechanicky. Biochemicky vzniklé vápence byly vytvořeny biochemickými procesy organismů, například korálové útesy. Biomechanicky vzniklé vápe
Vápence jsou celistvé sedimentární horniny. Mají bílou, šedavou barvu, ale jsou také červenavé, anebo se zbarvují i jinými odstíny, podle příměsí. Kromě menší části příměsí jsou vápence tvořeny kalcitem CaCO3. Vápenec bouřlivě reaguje se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, při jejich kontaktu se uvolňuje oxid uhličitý a vápenec šumí. Vápence vznikají biochemicky a biomechanicky. Biochemicky vzniklé vápence byly vytvořeny biochemickými procesy organismů, například korálové útesy. Biomechanicky vzniklé vápe
Vápence jsou celistvé sedimentární horniny. Mají bílou, šedavou barvu, ale jsou také červenavé, anebo se zbarvují i jinými odstíny, podle příměsí. Kromě menší části příměsí jsou vápence tvořeny kalcitem CaCO3. Vápenec bouřlivě reaguje se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, při jejich kontaktu se uvolňuje oxid uhličitý a vápenec šumí. Vápence vznikají biochemicky a biomechanicky. Biochemicky vzniklé vápence byly vytvořeny biochemickými procesy organismů, například korálové útesy. Biomechanicky vzniklé vápe
Vápence jsou celistvé sedimentární horniny. Mají bílou, šedavou barvu, ale jsou také červenavé, anebo se zbarvují i jinými odstíny, podle příměsí. Kromě menší části příměsí jsou vápence tvořeny kalcitem CaCO3. Vápenec bouřlivě reaguje se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, při jejich kontaktu se uvolňuje oxid uhličitý a vápenec šumí. Vápence vznikají biochemicky a biomechanicky. Biochemicky vzniklé vápence byly vytvořeny biochemickými procesy organismů, například korálové útesy. Biomechanicky vzniklé vápe
Množství v paletě 30m2 (1500kg). Vhodný jako obklad i dlažba do betonu nebo lepidla. Kvarcit (také křemenec) je metamorfovaná hornina regionálního vzniku vyznačující se jemnou až středně hrubou zrnitostí. V barevných variacích převládá bílá až šedá. Na první pohled je možné si kvarcit splést s mramorem.
Balení bigbag = cca 1500kg Mramor (krystalický vápenec) je hornina, která obsahuje více než 95 % kalcitu. Přimíšeny mohou být jílové hmoty, různé nerosty (grafit, limonit, hematit aj.) i organické látky, které původně bílý mramor zabarvují. V širším slova smyslu se slovem mramor označuje každý vápenec, který se dá leštit. Vápence jsou celistvé sedimentární horniny. Mají bílou, šedavou barvu, ale jsou také červenavé, anebo se zbarvují i jinými odstíny, podle příměsí. Kromě menší části příměsí jsou vápence
Množství v paletě 30m2 Váha palety 1200kg Andezit (též islandit) je výlevná magmatická hornina s častými porfyrickými vrostlicemi minerálů. Název horniny je odvozen od pohoří Andy, kde se často vyskytuje. Andezitové lávy eruptují s teplotou 900 až 1100 °C, jejich erupce jsou často explozivní.
Žuly, též granity, jsou hlubinné vyvřelé horniny. Za žuly se považují všechny hlubinné horniny, které obsahují podstatné množství draselných živců, kyselých plagioklasů a křemene. Žuly jsou obvykle do šeda zbarvené s modrým odstínem, známé jsou ovšem také červené žuly (rapakivi). Žuly jsou stejnoměrně zrnité (eugranitické), občas porfyrické. Struktura je hypidiomorfně zrnitá. Hustota žul se pohybuje kolem 2,80 g/cm³. Odlučnost žuly je kvádrovitá někde tlustě lavicovitá, vyskytuje se také sloupcov
Žuly, též granity, jsou hlubinné vyvřelé horniny. Za žuly se považují všechny hlubinné horniny, které obsahují podstatné množství draselných živců, kyselých plagioklasů a křemene. Žuly jsou obvykle do šeda zbarvené s modrým odstínem, známé jsou ovšem také červené žuly (rapakivi). Žuly jsou stejnoměrně zrnité (eugranitické), občas porfyrické. Struktura je hypidiomorfně zrnitá. Hustota žul se pohybuje kolem 2,80 g/cm³. Odlučnost žuly je kvádrovitá někde tlustě lavicovitá, vyskytuje se také sloupcov
Váha palety 1000kg Prodej jednotlive po kusech na váhu. Šlapáky jsou vhodné pro položení do trávy, hlíny nebo šterku. Vzhledem k tvrdosti materiálu jsou prakticky nezničitelné. Kvarcit (také křemenec) je metamorfovaná hornina regionálního vzniku vyznačující se jemnou až středně hrubou zrnitostí. V barevných variacích převládá bílá až šedá. Na první pohled je možné si kvarcit splést s mramorem.
Kvarcit (také křemenec) je metamorfovaná hornina regionálního vzniku vyznačující se jemnou až středně hrubou zrnitostí. V barevných variacích převládá bílá až šedá. Na první pohled je možné si kvarcit splést s mramorem.
Kvarcit (také křemenec) je metamorfovaná hornina regionálního vzniku vyznačující se jemnou až středně hrubou zrnitostí. V barevných variacích převládá bílá až šedá. Na první pohled je možné si kvarcit splést s mramorem.
Dalsí možné frakce na dotaz: 1-4mm, 4-8mm, 20-40mm, 40-70mm, 70-100mm Mramor (krystalický vápenec) je hornina, která obsahuje více než 95 % kalcitu. Přimíšeny mohou být jílové hmoty, různé nerosty (grafit, limonit, hematit aj.) i organické látky, které původně bílý mramor zabarvují. V širším slova smyslu se slovem mramor označuje každý vápenec, který se dá leštit. Vápence jsou celistvé sedimentární horniny. Mají bílou, šedavou barvu, ale jsou také červenavé, anebo se zbarvují i jinými odstíny, podle přím
Vápence jsou celistvé sedimentární horniny. Mají bílou, šedavou barvu, ale jsou také červenavé, anebo se zbarvují i jinými odstíny, podle příměsí. Kromě menší části příměsí jsou vápence tvořeny kalcitem CaCO3. Vápenec bouřlivě reaguje se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, při jejich kontaktu se uvolňuje oxid uhličitý a vápenec šumí. Vápence vznikají biochemicky a biomechanicky. Biochemicky vzniklé vápence byly vytvořeny biochemickými procesy organismů, například korálové útesy. Biomechanicky vzniklé vápe
Pískovec je zpevněná, klastická usazená hornina. Zjednodušeně lze horninu označit za pískovec tehdy, pokud podstatnou část tvoří zrna o velikosti 0,06 až 2 mm. Velmi časté jsou křemenné pískovce, kde podstatnou část zrn tvoří křemen. Pískovec vzniká stmelením zrn (odborně řečeno tzv. klastů - obvykle křemene, živců a horninových úlomků jako jsou např. silicity) tmelem. Tento tmel je velmi často karbonátový nebo železitý. Mezerní hmotě (např. jílovité) se říká matrix. Složení pískovce se liší podle místa v