Základem úspěšného přivolání pomoci v nouzi je mít v daný okamžik k dispozici tísňové tlačítko. Není v silách žádného člověka nosit tísňové tlačítko s sebou na každém kroku. Někteří uživatelé tísňových tlačítek jej dokonce odmítají nebo často zapomínají. Proto je vhodné mít tísňových tlačítek více.
Plynový požární hlásič s vestavěným detektorem plynu a interní poplachovou sirénou je výborným pomocníkem pro varování před únikem plynu. Avšak základem správné a rychlé detekce je správný výběr plynového hlásiče a také správná montáž včetně umístění. Bez dodržení těchto základních faktorů nemá smysl plynový požární hlásič pořizovat.
Základním předpokladem spolehlivé funkce požárního hlásiče je správný výběr umístění a jeho správná instalace. Dosáhnete tím maximálního efektu při včasné lokalizaci vzniklého požáru. Navíc minimalizuje počet požárních hlásičů a detektorů plynu.
Základní předpokladem dlouhé životnosti a spolehlivosti požárních hlásičů je jejich dobrá údržba během celého životního cyklu. Pokud údržbu zanedbáte, může dojít k selhání požárního hlásiče zrovna v případě, kdy jej budete nejvíce potřebovat. Jako každá elektronika i požární hlásiče nemají nekonečnou životnost a je nutné je vyměnit po jejím dosažení. Celkovou životnost však získáte pravidelnou údržbou.
Při vzniku požáru je nejdůležitější udržet chladnou hlavu a nepodléhat panice. Pokud lze požár zvládnout vlastními silami, lze se o to pokusit. Nejvhodnější je použití hasicího přístroje, který je mnohem účinnější než zalévání ohně vodou. Nikdy se však nesnažte požár uhasit za každou cenu. Pro hašení lze použít například hasicí přístroj, požární deku, písek na zasypávání ohně nebo v nejhorším i kbelík s vodou. Nikdy jej však nepoužívejte k hašení elektrických rozvodů a přístrojů k nim zapojených. K hašení
Oxid uhelnatý označovaný též jako CO je velmi nebezpečný jedovatý plyn. Jeho nebezpečnost je dána zejména vysokou toxicitou a tím, že není cítit, není nijak zbarven a nemá žádnou chuť. V případě kontaktu s tímto plynem dochází k velmi rychlému snížení přenosu kyslíku v krvi a následné malátnosti, ospalosti a úmrtí. Zasažená osoba si svou otravu většinou neuvědomí a zůstane v zasaženém prostoru.