Slavná kniha italského jezuity v českém převodu Matěje Václava Šteyera z roku 1676. Slavná kniha La prigione eterna dell'Inferno Itala Giovanniho Battisty Manniho (1606-1682) vyšla poprvé v roce 1666. V návaznosti na Dantovu Božskou komedii popisovala hrozná utrpení a mučení, jimž budou vystaveni hříšníci v "onom přehrozném místě, kteréž jest země tmavá, přikrytá mrákotou smrti". Český jezuita Matěj Václav Šteyer (1630-1692), významný spisovatel, překladatel, kazatel a kulturní organizátor, převedl Mannih
Dvě knihy mravněvýchovné prózy Šimona Lomnického z Budče (1552–1623): Kupidova střela (1590) a Dětinský řápek (1609). Edice Kupidovy střely aneb Knížky užitečné, v níž se všeliká chlípnost a zlá bujnost těla zapovídá a potupuje (1590) a Dětinského řápku (1609) chce připomenout jako živou součást české beletrie Šimona Lomnického z Budče (1552–1623), rozporuplnou postavu naší literatury. Rané obrození v něm vidělo slavného autora, ba dokonce národního génia; později byl vnímán jako „bezcharakterní literární
Výbor z poezie Alžběty Johanny Westonie (1582–1612), nejvýznamnější autorky starší české literatury. Výbor z poezie Alžběty Johanny Westonie (1582-1612) Proměny osudu, v latinském originálu a českém překladu, který poprvé v ucelenější podobě představuje českému čtenáři tvorbu nejvýznamnější autorky starší české literatury. Westonia se narodila v Anglii, ale krátce po narození se spolu s matkou a nevlastním otcem Eduardem Kelleym, známým rudolfínským alchymistou, přestěhovala do Čech, kde žila až do smrti.
Esej francouzského filozofa o proměnách v moderním evropském myšlení. Esej francouzského filozofa Alaina Finkielkrauta (1949) promlouvá do našich soudobých českých sporů o kulturu. Postihuje problematiku nacionalismu a etnicity i jevu, který se nazývá postmodernou. Proti pokusu o absolutizaci kultury autor hájí kritický rozum schopný rozlišovat hodnoty.
Paměti významného politika, nakladatele a podnikatele Julia Firta. Paměti významného politika, nakladatele a podnikatele Julia Firta (1897–1979), který se do dějin knižní kultury zapsal mimo jiné jako ředitel předválečného nakladatelství Borový. Měl příležitost stýkat se s velkými osobnostmi české literatury, jako například s Karlem Čapkem, Vítězslavem Nezvalem, Ferdinandem Peroutkou, Karlem Poláčkem, a podal o tom znamenité, moudré svědectví. Jmenný rejstřík.
Dětství, rodina a rodné město, „nejintimnější“ autorova kniha. V Hracích hodinách se Viktor Fischl vrací k dětství strávenému v městečku ve východních Čechách. Líbezný svět, jemuž vévodí tatínek prudce střídající zájmy a maminka nadaná schopností harmonizovat konflikty, přiznává i tragické rysy života, ale vyplňuje jej spisovatelova celoživotní sběratelská vášeň ke krásným okamžikům, které stačí dát smysl lidské existenci. Autor na záložku napsal: „I když to není autobiografie, jsou Hrací hodiny nejintimn
Polemika s ustálenými představami o Francouzské revoluci. Ustálené představy o Francouzské revoluci ovládly nejen francouzské publikum, ale i české. Oslavné marxistické výklady se staly málem zákonem. Autor, který se po celou svou vědeckou dráhu tímto tématem zabýval, pokračuje v tradici Alexise de Tocquevilla a svým kritickým pojetím souzní s našimi zkušenostmi s revolucí ve 20. století. Jmenný rejstřík.
Boží pomsta, kniha o průlomu náboženských hnutí do společenského a politického dění. Proč se náboženská hnutí prosazují v politice; jak to, že američtí televizní kazatelé mohou nesmírně zbohatnout na důvěře věřících; co lidé hledají v různých "charismatických" hnutích - to jsou některé z otázek, na něž odpovídá autor této knihy překládané po celém světě. Srovnáním vývoje v oblastech tří významných náboženství od poloviny sedmdesátých let se autorovi podařilo přesvědčivě ukázat prvky, které jsou těmto hnut
Soubor přednášek a statí zabývajících se problematikou vědeckého poznání a odpovědnosti za vědecké objevy. Autor kritizuje postoj vědců, kteří odmítají převzít odpovědnost za důsledky technické aplikace vědeckých objevů a přenášejí ji na politiky, kteří o uplatnění technických aplikací rozhodují. Vysvětluje také, jak k jejich postoji došlo. Jedině nové chápání vědy ji dokáže zapojit do společenských, historických a kulturních souvislostí a umožní jí, aby přijala svůj díl odpovědnosti. Vědomí vědy je v tom
Tři přednášky francouzského sociologa a antropologa: Celistvost lásky, Pramen poezie a Moudrost nutná a nemožná. Tři přednášky francouzského sociologa a antropologa: Celistvost lásky, Pramen poezie a Moudrost nutná a nemožná. Láska, poezie a moudrost patří podle Morina k základním antropologickým konstantám člověka. Láska jakožto syntéza fyzična a mystična je zároveň poezií a zároveň transcendencí moudrosti a šílenství. Poezie nás uvádí do stavu vytržení a moudrost je moudrá v tom, že si uvědomuje své mez
V novele Jako rak oživil Grass tragédii, k níž došlo jedné mrazivé lednové noci roku 1945. Sovětská ponorka tehdy v Baltském moři potopila loď Wilhelm Gustloff, na níž před sovětskou armádou prchaly tisíce německých civilistů. V novele Jako rak oživil Grass tragédii, k níž došlo mrazivé lednové noci roku 1945. Sovětská ponorka tehdy v Baltském moři potopila loď Wilhelm Gustloff, na níž před sovětskou armádou prchaly tisíce německých civilistů. Grass o této novele v rozhovoru v roce 2002 řekl: "Osud mé hrd
Sto příběhů, ke každému roku uplynulého století jeden. Končilo dvacáté století. Ve stovce kapitol (rok co rok jeden příběh) dal Günter Grass nejrůznějším lidem - novináři, admirálovi, dělníkovi, univerzitnímu profesorovi, sportovci, politikovi, vojákovi, ženám, mužům, dětem, matkám, otcům - promluvit k událostem století. Z mozaiky osudů vytvořil jazykově rozmanité, plastické panoráma. Autor dílo dokončil v březnu roku 1999.
Román Plechový bubínek z roku 1959, kterým se Grass proslavil po celém světě, byl přeložen do mnoha jazyků a také zfilmován. Román z roku 1959, kterým se Grass proslavil po celém světě, byl přeložen do mnoha jazyků a také zfilmován. Na začátku padesátých let bubnuje a píše hrbáček Oskar Matzerath v Léčebném a zaopatřovacím ústavu běh svého života. Outsider, který umí vybubnovat pravdu a rozezpívat sklo, projevuje se při tom jako jediný zdravý ve světě zdání, lži a zločinu. Po přečtení jeho fantastické aut
Závěrečný díl Grassovy slavné Gdaňské trilogie, kterou tvoří román Plechový bubínek (1959), novela Kočka a myš (1961) a román Psí roky (1963). Závěrečný díl Grassovy slavné Gdaňské trilogie, kterou tvoří román Plechový bubínek (1959), novela Kočka a myš (1961) a román Psí roky (1963). Na přelomu let 1961 a 1962 píší tři vypravěči současně tři knihy románu Psí roky: Eddi Amsel Knihu první, Ranní směny, Harry Liebenau Knihu druhou, Milostné dopisy, a Walter Matern Knihu třetí, Materniády. Stanou se tak kron
Román Širé pole. Životní příběh neúspěšného spisovatele a spolupracovníka Státní bezpečnosti před pádem NDR i po něm spojuje autor s příbuznými situacemi dávnější německé historie. "Hrdinou" románu Širé pole je bývalý socialistický "osvětář" Theo Wuttke, neúspěšný spisovatel, který se prokličkovával komunistickou totalitou tak, že přednášel "dělnické třídě" o spisovateli z minulého století Theodoru Fontanovi - a ztotožnil se s ním do té míry, že mu kolegové říkali Fonty. Když ho Státní bezpečnost nutila k