Román Pražská ekloga významného básníka, prozaika a historika Jiřího Kovtuna (1927–2014) zachycuje pět autentických májových dní roku 1945. Román významného básníka, prozaika a historika Jiřího Kovtuna (1927–2014) zachycuje pět autentických májových dní roku 1945. Je konec války a v Praze se začíná bojovat. Nesmyslné válčení nepřináší nikomu užitek a smrt se jeví stále nesmyslnější. Kolem tří studentů, Ludvíka, Kamila a Artura, se rozehrávají komické i tragické epizody moderních dějin. Autor shledává v te
Křížová cesta kočárového kočího, kniha povídek z roku 1971. V devíti svérázných povídkách představuje autorka prosté hrdiny, jejichž duševní i tělesné strázně zrcadlí chorobu doby: nechápavý svět považuje jejich zvýšenou citlivost za nenormálnost. V lepším případě si z nich dělá legraci, odtahuje se od nich, mnohem častěji je ovšem izoluje do samoty, do vězení, do blázince. Autorčina soucitná vnímavost pro utrpení člověka ústí ve výraz pochyb o správnosti našich rozhodnutí zasahovat do cizích životů ve jm
Román Ryby raky. Mladá ambiciózní novinářka a matka malého dítěte řeší v srpnu 1968 na zájezdu v Izraeli problém, zda se vrátit domů, nebo emigrovat. Román soustředěný kolem postavy mladé ambiciózní novinářky, kterou invaze cizích armád do Československa v srpnu 1968 zastihne na zájezdu do Izraele. Mladá žena a zároveň matka malého dítěte je nečekaně nucena řešit konkrétní problém, zda se vrátit domů, nebo emigrovat, ale musí také odpovědět na obecněji naléhavou otázku: kdo jsem a které hodnoty pokládám z
Sluneční hodiny , povídky o „bláznivkách“, „bláznech“ a lidech kolem nich. Povídky o „bláznivkách“, „bláznech“ a lidech kolem nich.
Zimní prázdninové dobrodružství rodičů, dětí a zvířat, příběh tajemné paní Hory, přátelství a lásky. Zimní prázdninové dobrodružství rodičů, dětí a zvířat, příběh tajemné paní Hory, přátelství a lásky.
Povídky, jež autor značí jako neobvyklé, poetické, fantaskní, realistické, pro radost i žalost. Autor na záložku napsal: "Cyklus próz nebyl psán pro nikoho. Obklopen cizojazyčnou civilizací, jinak se vyjadřující přírodou, byl jsem Robinsonem Crusoem, jehož Pátek ani v neděli neuměl číst, byl jsem admirálem Byrdem na Severním pólu ve chvíli, když přestal pracovat ruční telegraf, byl jsem... Nikdo se neozýval. Ani ozvěna. Bez očitých svědků, bez důkazů, že jsem kdy s někým chodil do školy či pásl husy či ko
Arabista a islamista Miloš Mendel zpřístupňuje v této knize složité sociální, kulturní a ideové zázemí, z něhož vyrůstá soudobý politický islám. Arabista a islamista Miloš Mendel zpřístupňuje v této knize složité sociální, kulturní a ideové zázemí, z něhož vyrůstá soudobý politiský islám. Autor se soustřeďuje na aktuální témata, jako je případ Salmana Rushdieho, „islámský fundamentalismus“, ší'itský terorismus, situace v Íránu... Seznam české literatury o islámu. Fotografická příloha.
V této knize se islamista a arabista Miloš Mendel soustřeďuje na střet judaismu, islámu a křesťanství v souvislosti s etnicko-politickým konfliktem na území historické Palestiny. V této knize se islamista a arabista Miloš Mendel soustřeďuje na střet judaismu, islámu a křesťanství v souvislosti s etnicko-politickým konfliktem na území historické Palestiny. Rejstřík vybraných jmen a pojmů.
Soubor textů básníka a výtvarníka Milana Nápravníka (1931) Básně, návěstí, pohyby tvoří sedm básnických cyklů a tři cykly prozaické. Soubor textů básníka a výtvarníka Milana Nápravníka (1931): sedm básnických cyklů a tři cykly prozaické. Stejně jako surrealistické protokoly Na břehu vznikaly Básně, návěstí a pohyby jako „mimovědomá výpověď o procesuálním, aleatorickém a cyklickém stavu světa“, jak autor sám svou metodu pojmenoval.
Surrealistické protokoly básníka a výtvarníka Milana Nápravníka (1931). Surrealistické protokoly básníka a výtvarníka Milana Nápravníka (1931) nejsou pouze neplánované zápisy sledu asociativních obrazů, nejsou to ani deníkové záznamy stavu vnější a vnitřní reality — jsou to výpovědi o „pohybech skutečnosti v emocionálním poli“ autorova světa. Milan Nápravník o svém textu píše: „Psal jsem bez plánu, motivován pouze emocionálním polem, v němž jsem se nalézal. Uváděl jsem se do transu a nechával jsem běžet p
Po devatenácti letech v Chicagu přijede úspěšný autor do Prahy, kde s bývalými spolužáky stráví tři dny „sametové revoluce“. Po devatenácti letech v Chicagu přijede úspěšný autor do Prahy, kde s bývalými spolužáky stráví tři dny „sametové revoluce“.
Soustavný výklad o vzniku a vývojových proměnách klasické arabské literatury, s ukázkami. V této populárně-naučné knize, první svého druhu v českém jazyce, podává Jaroslav Oliverius soustavný výklad o vzniku a vývojových proměnách klasické arabské literatury. Sleduje ji od prvních dochovaných kasíd básníků předislámské Arábie (6. století n. l.) až do konce islámského středověku (18. století). Pozornost věnuje všem druhům a žánrům arabské literatury — poezii, próze, výpravným dílům historickým, geografický
Svazek Zrcadlení přináší soubor dramatických textů Františka Pavlíčka (1923–2004). Soubor dramatických textů Františka Pavlíčka (1923-2004) obsahuje texty Nanebevstoupení Sašky Krista, Dávno, dávno již tomu, Zrcadlení a Chvála prostopášnosti. Autor na záložku napsal: "Variace na Isaaka Babela jsem napsal před třiceti lety k šedesátému výročí Divadla na Vinohradech, kde jsem tehdy působil. Svou poslední divadelní hru Chvála prostopášnosti jsem viděl na tomtéž jevišti po sedmatřiceti letech. V době nedobrov
Ve vzpomínkové próze Z deníku marnosti zachytil katolický kněz Dominik Pecka léta strávená v komunistickém vězení. ThDr. Dominik Pecka (1895-1981) byl povoláním katolický kněz a středoškolský profesor. Působil v duchovní správě a pak vyučoval na gymnáziích v Jihlavě a v Brně. Za komunistické nesvobody byl pro vychovatelské působení mezi mládeží zatčen, odsouzen na dva a půl roku a uvězněn na Pankráci a ve Valdicích. Krátce po propuštění byl znovu uvězněn na Mírově. V knize Z deníku marnosti beletristicky
Charakteristické prostředí Malé Strany inspirovalo Karla Pecku ke svérázné poctě Janu Nerudovi: napsal tři sešity humoresek, které zachycují obyvatele této čtvrti v období 80. let. V osmdesátých letech připomínaly samizdatové humoresky Karla Pecky na malostranská témata, že pod nelidským příkrovem prožívají lidé v nerudovském koutě Prahy příběhy, v nichž člověk zůstává člověkem. Moudré, hořce vlídné zrcadlo Peckových próz svědčí živě i dnes. Malostranské humoresky obsahují všechny tři sešity v jednom soub